554 B. XVI. Tři vášnivé projevy z války za krále Jiřího
Jakož píšeš, dávaje mi najhorší zrádce, bezectny lhári i zrádce mé cti: vy
ste najhorší kacéři a zrádce mé cti, neb se Jidášovi rovnáte, a Jidáš krále nebe-
ského zradil pro penieze, a otec tvój pána našeho i svého dědičného krále Ladi-
slava slavné paměti otráviti kázal proto, aby lstivě do královstvie všel, od kteréhož
ste čest i zbožie měli. Není div, že ste tak veliký a nešlechetný skutek učinili,
pro kterýžto skutek váš zlý a nešlechetný mnoho křesťanských zemí a křesťanstva
sé kazilo a podnes kazí; i nenie div vám zlé činiti, ktož jest z pankharského po-
kolenie, že zle a nešlechetně činie.
Dotykáš pak, bezectný lháři a zrádce mé cti; že by předci moji nad svým
pánem neprávě učinili, a Ze by sé sém do této zemé vstěhovali, ulúdivše jemu zemi
a klenoty pobravše: znaliť jsú předky mé a znají, že na ně v hrdlo lžeš, neb ne-
píšeš, kterému sě pánu to stalo, aneb který předek mój to učinil, aneb kdy je to
bylo, a jaká jest toho paměť; neb mnoho dobrých lidí za krále Ladislava slavné
paměti slySeli jsü i vidéli list s zlatń bulli, kdež jeden předek muoj pán z Stern-
berka byl purkrabí Pražským, a v té chvíle počítalo sè dvě stě a několikonádste
let. Ale na tě jest duovod, že předek tvuoj pojal Českého krále pankhartici, a po
ní jsú dány jemu v manstvie Poděbrady; a toho jest nedávná paměť, neb jsú otce
tvého jiní tiem také vinili. I nemoha se z toho vyvésti, že jste [z] pankharstvie
pošli, vymejšléš na mé předky a na mne lživé věci, ješto každý dobrý muože znáti,
že v hrdlo lžeš. Pak to-li jest vejvod vašeho pankharstvie, že mé předky a mne lživě haníš ?
Dotýkáš také, bezectný lháfi, že bych já ženu svû hanël. Psalt jsem prvé
i ještě píši, že to v hrdlo lžeš, jako bezectný a nestydatý lhář. I nenie mně divno,
že na mně takové věci smejšléš a lžeš. A tys pravil a chlubils sé, Ze by otce tvého
manželka chtěla s tebú léhati, a žes nechtěl. I také jiných dobrých lidí dotykals
jí k hanbě, kdež potom jí to musils opravovati a odprošovati před znamenitým
člověkem lepším, nežs ty.
Pak jakož píšeš, že bych v hrdlo lhal na otce tvého i na tě, že byšte ka-
cieři byli: jáť pravím, že sám v hrdlo lžeš; neb což ty píšeš, to sobě všechno na
mě vymejšléš a lžeš. Ale já na tě nepíši žádného kusu, ač sú velmi velicí a ne-
šlechetní, byť na každého duovodu nebylo; neb svědomá jest věc po všem světě
duostojnými kardinály i s jinými preláty a kněžstvem, odsúdivše otce tvého a vás
vašeho duostojenstvie a všie cti zbavivše pro zjevné kacieřstvie, pro křivúů přísahu
a pro svatokrádež, a všudy vás za kacieře a za arcikacieře jmenují, rozpisují, po
kostelech křesťanských každý svátek na vás volají a zvonie a za kacieře vás vždy
osvědčují; najjasnější césař Římský JMt v svých listech vás za kacieře jmenuje,
kdež kniežatóm o vás listy rozpisuje. Toť, bezectný lhári, takovy veliky duovod
vašeho kacieřstvie, ješto větší nemuož býti.
