[1] |
|
---|
[2] |
Českého království, neslitovali se na[d] prací a zastavením panským, kteřížto netoliko
|
---|
[3] |
svá zboží, ale syny, přátely, rody i svá vlastní těla nelitují nasaditi pro zachování
|
---|
[4] |
víry křesťanské a kacířstva shlazení. Ještě někteří pravili jsou, že jsou bez jich rady
|
---|
[5] |
začali, aby bez jich také dokonali. Zdá se nám, otcové, že ten svévolně nic nedělá,
|
---|
[6] |
kdo k rozkázání otce svatého co dělá, kohož pastýř víry proti vlku vzbudí; každý
|
---|
[7] |
ten nepřítel jest víry, kdo se proti vlku pro víru nezasadí. Myslili jsou knížata, zda
|
---|
[8] |
by se v to mohli vložiti a smlouvu učiniti mezi pány a Jiříkem. Kteraké toto, dů-
|
---|
[9] |
stojní otcové, těch knížat myšlení o křesťanské víře: on utiskuje, on hubí věrné,
|
---|
[10] |
kacíře dědí, a oni chtí, aby smlouva byla. I jaká by byla, leč aby on kacířstva zůstal
|
---|
[11] |
a oni jemu poddání byli. A bude ohavnost neslýchaná, u samých tyranů obyčejná,
|
---|
[12] |
aby lidé křesťané jednomu ukrutníku a kacíři poddáni byli, aby člověku vší cti zba-
|
---|
[13] |
venému a každého křesťánka hubenějšímu lidé urození pokořili se. Než by to takoví
|
---|
[14] |
páni učinili; snáze by dopustili na se a na svá panství na popel zkažení, jako
|
---|
[15] |
|
---|
[16] |
Toto-li jest ta horlivost knížecí k domu božímu, aby země naše, jenž vždycky
|
---|
[17] |
měla pána a krále křesťanského v rozličných rozmíškách kacířských, teprv nyní na
|
---|
[18] |
konci zlého měla se spravovati kacířem ssazeným a všeho düstojenstvi zbaveným ?
|
---|
[19] |
A pak knížata, jenž by měli raditi;, aby žádná s ním smlouva nebyla, ti by chtěli
|
---|
[20] |
a radí nyní, aby se smluvili. Pakli se knížata chtí vložiti v to, aby on byl křesťanem,
|
---|
[21] |
to by nebylo z cesty, aby se k svaté církvi obrátil. Ale ještě a by pak křesťanem
|
---|
[22] |
byl, — čehož jest těžko věřiti, poněvadž jest všeho důstojenství zbaven skrze otce sva-
|
---|
[23] |
tého, aniž jest více pánem té země, ale násilný držitel, — nemůže býti žádné smlouvy
|
---|
[24] |
s ním jako s pánem, ale jako s jednou osobou nezpůsobnou k žádnému důstojenství
|
---|
[25] |
ještě i po svém obrácení. Ale poněvadž tato cesta jíti nemůž', aniž páni k ní svolí,
|
---|
[26] |
a my rozumíme, že knížata jsou k naší žádosti neochotni, někteří snad se domnívají,
|
---|
[27] |
že malá jest žádost panská, aneb že jsou oni vysokého rodu, málo sobě pánů váží,
|
---|
[28] |
ale my obého malého i velikého vážíme; nebo prosili jsou pomoci ne bezpotřebné
|
---|
[29] |
neb stranní aneb proti některému vysoce urozenému a proti nim spravedlivě bojují-
|
---|
[30] |
cimu, ale žádali jsou knížecí pomoci pro svatou víru, poslušenství a zkažení kacířství.
|
---|
[31] |
Nežádali jsou jako těch, do nichž jim nic není, ale jako knížat křesťanských, jimžto
|
---|
[32] |
víra má býti nade všecko milejší, jimžto pán Bůh proto křesťanství a panství svěřil,
|
---|
[33] |
aby byli pomocníci stolici papežské, a kohož ona u víře odsoudí, toho oni mečem
|
---|
[34] |
trestali. Nejsou prošeni na pomoc pastýři stáda, ale nejvyššímu pastýři duší; ani
|
---|
[35] |
proti muži osvícenému a obecného dobrého milovníku, ale proti člověku kacíři a cti
|
---|
[36] |
odsouzenému, víry a poslušenství utiskateli, kterýž hubí zemi a činí, což naň nesluší.
|
---|
[37] |
Nepřítele jest ta povaha, aby kazil, co jeho není, a následoval řeči oné ženky před
|
---|
[38] |
Šalomounem, jenž řekla: „Ani mně, ani tobě, ale rozděl toho na dvé“; kterýžto
|
---|
[39] |
také vojsko, v němž nemá mnoho rytířstva, má ale lid obecný a nehodný, kteříž
|
---|