| [1] |
550 B. XVI. Tři vášnivé projevy. z války za krále Jiřího
|
|---|
| [2] |
poddáni nebyli. Nebo, ó knížata! kdyby kdo do vaší země mocí vpadna, i chtěl vaše
|
|---|
| [3] |
poddané pod 'se podmaniti a podrobovati, zdali byšte svých přátel nežádali, aby vám
|
|---|
| [4] |
ku pomoci přispěli proti takovému násilníku? Též nebudou VVMti za zlé míti pánům
|
|---|
| [5] |
křesťanským, že se k VVMtem utíkají, žádajíce pomoci ne proti svému pánu, ale proti
|
|---|
| [6] |
násilníku, země České záhubci, aby jeho mohli zniknouti a zemi Českou v jednotu
|
|---|
| [7] |
a svaté poslušenství zase uvésti. Protož ještě vždy od VVMtí pomoci žádají jako od
|
|---|
| [8] |
knížat křesťanských a odpovědi na to milostivé. Pak jaké by pomoci žádali, když
|
|---|
| [9] |
bohdá VVMtí k této panské žádosti náchylnost uslyšíme, i to na VVMti, co jest nám
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
Nyní toliko na tuto žádost křesťanskou milostivé, křesťanské a přátelské
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
Když se jest toto skonalo od nás, tehda vstav maršálek knížete Míšenského,
|
|---|
| [14] |
i počal čísti přípis listu, kterýž Jiřík psal knížatům proti pánům českým; a když
|
|---|
| [15] |
jeho titul počal jmenovati králem Českým, ihned důstojný otec kněz legat biskup
|
|---|
| [16] |
Ferarský vztáhl ruku i kázal, aby mlčel a nejmenoval ho králem, neb jest ssazený,
|
|---|
| [17] |
a kdožby koli jeho jmenovali a měli za krále, że by byli v klatbć. A tak hned
|
|---|
| [18] |
s hněvem vstal jest, a všecka knížata po něm; tak hanbu velikou učinivše, i sešli
|
|---|
| [19] |
|
|---|
| [20] |
Potom my všecky ty dni, kteréž jsou tam byli knížata, prosili jsme duchovních
|
|---|
| [21] |
i světských za odpověď; a srozuměvše, že nebudem míti odpovědi, i psali jsme dů-
|
|---|
| [22] |
stojným otcům legatüm ceduli latině slovo od slova takto у
|
|---|
| [23] |
poslové od pánů křesťanských království Českého, a vždy jsme starali Vaše Otcovstva,
|
|---|
| [24] |
běhali jsme, napomínali jsme druhdy až do oktiéení, nechuti a tesknosti, však vždy
|
|---|
| [25] |
podle naší povinnosti, očekávajíce nějakého utěšení a obveselení, abychom s prázdnymi
|
|---|
| [26] |
rukama domů se nevrátili; když jsme před VVYMtmi a knížaty, hrabaty, pány, městy
|
|---|
| [27] |
a jinými na tomto sněmě poselství dáti chtěli; VVMti jsou toho svědkové, s jakou
|
|---|
| [28] |
starostí a nesnází sotva jsme slyšení dovolati se mohli. A tu pak neupokojeným
|
|---|
| [29] |
seděním a v poctivosti slyšáni nejsme, jako jiných knížat a pánův poslové slyšáni
|
|---|
| [30] |
bývají, ale někteří seděli a někteří, ač jsou sedli, ale netrpělivě slyšeli jsou; a kterak
|
|---|
| [31] |
se proti poselství našemu křesťanskému slyšení a slitování hodnému položili, s větší
|
|---|
| [32] |
sladkostí a pilnější péčí čtouce listy toho ssazeného proti poctivosti stolice papežské,
|
|---|
| [33] |
již jsou měli šetřiti a aspoň před přítomností vaší otcovskou synovskou čest ukdzati,
|
|---|
| [34] |
právě jakoby žádost naše nebyla moudrá, a vejmluva toho Jiříka pravá a spravedlivá.
|
|---|
| [35] |
Potom není tajno Vašeho Otcovství, kterak jsme všecka knížata společně
|
|---|
| [36] |
a rozdílně starali a za odpověď pánům křesťanským proti člověku kacíři, a po takové
|
|---|
| [37] |
práci žádné jsme odpovědi neměli. Nehnula takovými knížaty víra a její zachování
|
|---|
