| [1] |
|
|---|
| [2] |
šesté, že všichni křesťané z toho by se velmi obveselili a zvláště otec svatý
|
|---|
| [3] |
a všecka říše, a dějí, že jsou nalezena knížata křesťanská, jenž s zvláštní pilností
|
|---|
| [4] |
stojí o to, aby kacířstva byla vypleněna z církve svaté; neb osvícená knížata! Bůh
|
|---|
| [5] |
všemohoucí, jenž z hlíny člověka učinil, vás jest do těch výsostí a důstojenství po-
|
|---|
| [6] |
volal, proto vás nad jiné povýšil, abyšte radou, mocí, ouřady a moudrostí odporné
|
|---|
| [7] |
křesťanské víře skrocovali, a ty, jenž nechtí k jednotě církve svaté, mocí k tomu
|
|---|
| [8] |
připravovali, a poslušným se laskavě a milostivě jako křesťané věrní ukazovali;
|
|---|
| [9] |
sedmé, v budoucích časích paměť vaše vážena bude, od vašich budoucích
|
|---|
| [10] |
náměstkův vysoce připomínána, neb dějí, že mnozí králové a knížata o to jsou pra-
|
|---|
| [11] |
covali, aby ten blud byl zahlazen, a nemohli jsou se toho dočekati, ač: proto odplaty
|
|---|
| [12] |
jsou od milého Boha neztratili; až na vás to jest přišlo, že vám milý Bůh to vítězství
|
|---|
| [13] |
poručil: nebuďtež tedy nevděční darův Božích, ale doufejte pánu Bohu, jehož při
|
|---|
| [14] |
povedete, a učiňte pomoc pánům a nestrachujte se, však jsou malé moci. A byť pak
|
|---|
| [15] |
jich velmi mnoho bylo, mocenť jest milý Bůh tak dobře popříti vítězství v mále,
|
|---|
| [16] |
jako ve mnoze; nebt Büh není v mnoze, ale v se doufajících. Učiňte sobě paměť
|
|---|
| [17] |
věčnou, jenž by budoucně mohla v knihy a kroniky vepsána býti, a budoucí vaši
|
|---|
| [18] |
tím se spravovati mohli, kdyby potom takové jaké věci v křesťanstvu vznikly. Pak,
|
|---|
| [19] |
osvícená knížata, nestrachujte se, že někdy předci vaši silně a mocně byli jsou se
|
|---|
| [20] |
proti kacířům brali a na ně táhli, a že jsou jim nic učiniti nemohli; neb ačkoli
|
|---|
| [21] |
otcové vaši tehdáž nezvítězili jsou, to jest v božím soudu a tajemství, víť pán Bůh,
|
|---|
| [22] |
kdy má dáti vítězství. Dosti z své povinnosti křesťanstvu učiníte, když obecnímu
|
|---|
| [23] |
dobrému odporní nebudete a svou vůli v Boží vůli dáte; neb otcové vaši, ač jsou
|
|---|
| [24] |
nic nezískali, avšak jsou odplaty neztratili. Aniž také tento čas podoben jest dřevnímu ;
|
|---|
| [25] |
neb tehdáž ti, jenž jsou byli dobří křesťané, dívali jsou se a velmi v sobě byli
|
|---|
| [26] |
roztržiti, ale nyní páni křesťanští i s městy a pomocníky věrně se zastavivše, budou
|
|---|
| [27] |
vám toho radni i pomocni.
|
|---|
| [28] |
Dále, ó knížata! neračte sobě vážiti rozličných vnukování téhož Jiříka, jenž
|
|---|
| [29] |
vám píše a rozkazuje, abyšte pánům křesťanským proti němu nepomáhali, neb by se
|
|---|
| [30] |
též vám mohlo státi od vašich poddaných, aby se vám také zprotivili a odjinud proti
|
|---|
| [31] |
vám pomoci žádali. Nebo vědí VVMti, že takové ponuknutí není podobné, nebo vešken
|
|---|
| [32] |
svět a vaši všickní poddaní vědí, že vy jako i předkové vaši vždy jste se v svaté
|
|---|
| [33] |
víře křesťanské, v svatém poslušenství otce svatého a kostela Římského zachovali,
|
|---|
| [34] |
a poddaní vaši též. Ovšem jednostejná víra nikdy nemívá různice. Kdo s kým jedno-
|
|---|
| [35] |
stejně věří, ten s tím ku pokoji a jednotě měří. Kterak by proti vám měli povstati,
|
|---|
| [36] |
an tak jako i vy věří. Ale tento ssazený, kterýž jinak než páni křesťanští a než vy
|
|---|
| [37] |
věří, kterak se múž líbiti lidu božímu, jenž se nelíbí otci svatému? Pak nenit to
|
|---|
| [38] |
žádné podobenství, neb páni křesťanští v Čechách nepovstali jsou proti pánu svému,
|
|---|
| [39] |
ale proti ssazenému, jenž chce připraviti, aby podeň slušeli a dobrým pánům svým
|
|---|
