[1] |
546 B. XVI. Tři vášnivé projevy z války za krále Jiřího
|
---|
[2] |
čtvrté, by pak již nebyl odsouzen, teda pravým právem, poněvadž jest křivý
|
---|
[3] |
přísežník a upadl v kacířstvo od přísežení a jest zbaven všeho důstojenství a cti;
|
---|
[4] |
páté, praví páni, že jakož otcové jejich byli jsou věrní a poslušní synové
|
---|
[5] |
svaté církve Římské a Římského kostela, ani žádnými hrůzami, strachy, záhubami
|
---|
[6] |
a jinými válkami nebyli od svého poslušenství odtrženi, raději hrdla svá, statky,
|
---|
[7] |
přátely tratili, neZ by éest a víru porušili: tak oni a nic jinak jich šlépějí následu-
|
---|
[8] |
jíce, nebudou se jinak míti, ani žádnými strachy, hrůzami, záhubami, škodami bohdá
|
---|
[9] |
nebudou k tomu připraveni, aby jemu proti cti a víře a proti sněmu poslušenstvím
|
---|
[10] |
|
---|
[11] |
Z toho zavírajíce první slovo praví, že ne svévolně ani sobémyslné, ale jako
|
---|
[12] |
poslušní synové k rozkázání otce svatého jsou to učinili; praví, že když jest byl již
|
---|
[13] |
králem a pánem od otce svatého ano i od císařské Milosti jmín a držán, byli jemu
|
---|
[14] |
jsou poddáni ve všem jako pánu svému, ano ještě více nežli druhá strana, což se
|
---|
[15] |
jeho cti a dobrého poctivého dotýkalo. Nebo oni všecky věci jeho před otcem svatým
|
---|
[16] |
a před císařskou Milostí, před králi, knížaty a pány jednali jsou, oni v poselství,
|
---|
[17] |
oni v přátelství a v svazku, zápisu a jednání vždy první byli, a ty i jiné všecky
|
---|
[18] |
věci k tomu konci jsou rádi jednali nadějíce se, že tak se v své cti a přísaze zachová,
|
---|
[19] |
jako sluší na krále křesťanského. Ale když se jest ztratil otci svatému, oni také již
|
---|
[20] |
nejsou více jemu povinovati. A protož páni, ačkoli byli jsou se proti němu zastavili
|
---|
[21] |
jako proti králi o svobody své zemské, o kteréžto byli by měli slušný konec, ale
|
---|
[22] |
když jest přišlo rozkázání otce svatého, již ne jako proti králi, ale jako proti kacíři
|
---|
[23] |
a ssazenému jsou se postavili věrně a právě.
|
---|
[24] |
Druhé slovo panské jest toto: že ta pře, kterouž jsou z rozkázání otce
|
---|
[25] |
svatého vedli proti Jiříkovi, není pře stranní aneb osobní, ale obecná a pro víru
|
---|
[26] |
křesťanskou, k nížto všichni jsou povinovati, a nižádný z knížat, pánův, rytířstva,
|
---|
[27] |
měst nemůž se vymlouvati, aby pánům křesťanským nepomáhal, a to rozličnými pří-
|
---|
[28] |
činami se dovodí. Nebo ač prvé páni byli své svobody zastavili, ale již by byli
|
---|
[29] |
dávno o to srovnáni, a nebyla by válka tak veliká a záhubná vedena; ale že se
|
---|
[30] |
víry dotejče, i proto jest obecná, a každý křesťan jest zavázán ku pomoci její pánům.
|
---|
[31] |
Druhé, neb týž Jiřík po svém ssazení a odvolání byl poslal pana maršálka
|
---|
[32] |
království Českého ku panu Zdeňkovi, že by se s ním rád chtěl smluviti a všecky
|
---|
[33] |
škody a náklady navrátiti, kromě toho, že by nic s ním o víru nechtěl jednati. Tot
|
---|
[34] |
jistý důvod jest, že se tato válka pro víru, a ne pro nějakou postranní příčinu děje.
|
---|
[35] |
Item Johanka žena jeho též chtěla zaslati ku panu Zdeňkovi jednoho urozeného
|
---|
[36] |
člověka Kobiana*) slibujíc, že se v to ráda chce vložiti, že budou jemu všecky náklady
|
---|
[37] |
a škody navráceny; kdyby nebylo pro víru, mohlo jest to jíti předse. Též zasíláno
|
---|
[38] |
ku pánům Zajícům, ku panu Švamberkovi i jiným, i ouřady i peníze jim slibujíc. Ale
|
---|
[39] |
*) Kobian z Ceéelic.
|
---|