546 B. XVI. Tři vášnivé projevy z války za krále Jiřího
čtvrté, by pak již nebyl odsouzen, teda pravým právem, poněvadž jest křivý
přísežník a upadl v kacířstvo od přísežení a jest zbaven všeho důstojenství a cti;
páté, praví páni, že jakož otcové jejich byli jsou věrní a poslušní synové
svaté církve Římské a Římského kostela, ani žádnými hrůzami, strachy, záhubami
a jinými válkami nebyli od svého poslušenství odtrženi, raději hrdla svá, statky,
přátely tratili, neZ by éest a víru porušili: tak oni a nic jinak jich šlépějí následu-
jíce, nebudou se jinak míti, ani žádnými strachy, hrůzami, záhubami, škodami bohdá
nebudou k tomu připraveni, aby jemu proti cti a víře a proti sněmu poslušenstvím
poddáni byli.
Z toho zavírajíce první slovo praví, že ne svévolně ani sobémyslné, ale jako
poslušní synové k rozkázání otce svatého jsou to učinili; praví, že když jest byl již
králem a pánem od otce svatého ano i od císařské Milosti jmín a držán, byli jemu
jsou poddáni ve všem jako pánu svému, ano ještě více nežli druhá strana, což se
jeho cti a dobrého poctivého dotýkalo. Nebo oni všecky věci jeho před otcem svatým
a před císařskou Milostí, před králi, knížaty a pány jednali jsou, oni v poselství,
oni v přátelství a v svazku, zápisu a jednání vždy první byli, a ty i jiné všecky
věci k tomu konci jsou rádi jednali nadějíce se, že tak se v své cti a přísaze zachová,
jako sluší na krále křesťanského. Ale když se jest ztratil otci svatému, oni také již
nejsou více jemu povinovati. A protož páni, ačkoli byli jsou se proti němu zastavili
jako proti králi o svobody své zemské, o kteréžto byli by měli slušný konec, ale
když jest přišlo rozkázání otce svatého, již ne jako proti králi, ale jako proti kacíři
a ssazenému jsou se postavili věrně a právě.
Druhé slovo panské jest toto: že ta pře, kterouž jsou z rozkázání otce
svatého vedli proti Jiříkovi, není pře stranní aneb osobní, ale obecná a pro víru
křesťanskou, k nížto všichni jsou povinovati, a nižádný z knížat, pánův, rytířstva,
měst nemůž se vymlouvati, aby pánům křesťanským nepomáhal, a to rozličnými pří-
činami se dovodí. Nebo ač prvé páni byli své svobody zastavili, ale již by byli
dávno o to srovnáni, a nebyla by válka tak veliká a záhubná vedena; ale že se
víry dotejče, i proto jest obecná, a každý křesťan jest zavázán ku pomoci její pánům.
Druhé, neb týž Jiřík po svém ssazení a odvolání byl poslal pana maršálka
království Českého ku panu Zdeňkovi, že by se s ním rád chtěl smluviti a všecky
škody a náklady navrátiti, kromě toho, že by nic s ním o víru nechtěl jednati. Tot
jistý důvod jest, že se tato válka pro víru, a ne pro nějakou postranní příčinu děje.
Item Johanka žena jeho též chtěla zaslati ku panu Zdeňkovi jednoho urozeného
člověka Kobiana*) slibujíc, že se v to ráda chce vložiti, že budou jemu všecky náklady
a škody navráceny; kdyby nebylo pro víru, mohlo jest to jíti předse. Též zasíláno
ku pánům Zajícům, ku panu Švamberkovi i jiným, i ouřady i peníze jim slibujíc. Ale
*) Kobian z Ceéelic.
