EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
508 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina

[2]
semleti dali a ohledali, co mlynář může z měřice obilí mimo majto, kteréž jemu
[3]
náleží, mouky, otrub, tluči dáti; a tak jak se vyhledá, aby mlynář lidem od sebe činil
[4]
a tak dával, a lidí aby mlením nemeškal; a jestliže by kterej mlynář v tom postižen
[5]
byl a jináče se to u něho našlo, buďto že by málo ze mlejna dával aneb pro nějaký
[6]
svůj užitek lidí mlením meškal, takovej aby pokuty pánu JMti propadl vepř krmnej
[7]
dobrej anebo tři zlatý tolikrát, kolikrát by se toho dopustil.

[8]
Což se vína načínání dotejče, tomu chcme, aby žádný vína nenačínal než
[9]
v sobotu, a tu aby na rathouz přinešeno bylo, a jakž od starších sazeno bude, aby
[10]
se šeňkovalo a jináče nic; pakli kdo v tom postižen bude, buď že by víno prvé
[11]
soboty dával aneb jináč, než se jemu sadí, šeňkoval, aby k obci půl kopy grošův
[12]
propadl; pakli by se vína nedostalo v tom tyhodni do soboty, tehda s vůlí starších,
[13]
kdož načínati chce, aby načínal. Než toto jim na vůli dáváme, jestliže by ktercj pán
[14]
aneb dobrej člověk přijel a žádost toho měl, aby jemu potočeno bylo, tehda ten,
[15]
kohoz by za to Zádáno bylo, k purgmistru dojíti, a purgmistr jemu k tomu
[16]
povolení dáti, aby se tak stalo. Než v předměstí, jakž od starodávna bylo, aby mohli
[17]
msty bez překážky šeňkovati do svatého Martina a nic dále.

[18]
Kdež sou na nás tkadlci vznesli, že by se jim překážka ve vsech dála od
[19]
tkadlců vesnickejch, tomu chcme: aby se jim v míli na panství Trebickém ve vsech
[20]
překážky nedály, a jestliže by se jim jaké překážky dály, to aby na ouředníka Tře-
[21]
bíckého vznesli, a ouředník povinen jest to zastaviti a jim k nápravě přivésti.

[22]
Což se v neděli a v jiné svátky apoštolské dotejče sedání a kvašení na páleným,
[23]
to míti chcme: aby to přetrhovali a bejti tomu nedali, než raději lid k tomu přidrželi,
[24]
aby se k slovu božímu scházeli; a jestliže by se kterej soused toho dopustil, tehda
[25]
tou pokutou aby povinen byl jako ti, kteříž nočním časem mimo nařízení přesedají.

[26]
Kdež my svrchupsaný Jan z Pernštaina chtíce, aby se tomu všemu, což se
[27]
v tomto listu píše, dosti stalo, a oni svrchupsaní měšťané Třebíčští aby při tom při
[28]
všem bez přerušení od nás, od erbův i budoucích potomkův našich, pánův a držitelův
[29]
panství Třebíckého, zachování byli, pečetí naší vlastní, naším jistým vědomím tento
[30]
list sme stvrditi a jim jej vydati rozkázali. Jenz jest psán a dán na zámku našem
[31]
Pardubicích v středu před Proměněním pána Krista léta od narození Syna božího
[32]
tisícého pětistého čtyrydcátého sedmého počítajíc.

[33]
Orig. listina perg. s visutou pečetí zachovalou v archivu města Třebíče.

[34]
$10. Na snému l. 1547, 23. srpna na hradě Pražském zahájeném byl k zamezení
[35]
drahoty řemeslníkův a k urovnání služby čelední zvolen z kraje Chrudimského za stav panský
[36]
Jan z Pern&teina. Usnešením téhož sněmu dáno povolení, aby kníže Arnošt, ustanovený
[37]
k arcibiskupství Solnohradskému, za obyvatele království Českého přijat byl, poněvadž od
[38]
Jana z Pernšteina panství Kladské vyplatiti chtěl. Relatorem téhož sněmu byl Jan z Pernšteina.
[39]
(Sn. česk. LI. str. 498. čís. 168.)


Text viewFacsimile