[1] |
|
---|
[2] |
Co se domácího zabíjení jednoho každého k vlastní potřebě dotejče a ne
|
---|
[3] |
k prodaji, krom vařeného a pečeného, a zvlášť při jarmarku, poněvadž řezníci tomu
|
---|
[4] |
na odpor nejsou, aby toho příti neměli, toho též při té svobodě necháváme, než
|
---|
[5] |
také, poněvadž každý svého řemesla užívati má, kdož by toho potřeboval, aby taková
|
---|
[6] |
zabíjení dobytků a též i vepřů řezníkům tu osedlým puštěna byla a ne jiným, kdož
|
---|
[7] |
se tomu neučili a podle nich neodbejvají; a řezníci, když by od koho potrebováni
|
---|
[8] |
byli. aby je fedrovali a nemeškali, a také o záplatu slušně srovnávali a to hned na-
|
---|
[9] |
řídili, od jakého dobytčete co by se dávati mělo, aby lidí vejše nenatahovali. A kdež
|
---|
[10] |
řezníci ukazují, který pořádek mezi sebou drží, že šlakem tepou, že toho pro jiné
|
---|
[11] |
nečiní než pro chudší mistry, aby také živnost jmíti mohli, a v to se při tom podvolujíce,
|
---|
[12] |
že chtí to opatrovati, aby všelikého masa dostatek bejval a v slušnosti: při tom jich
|
---|
[13] |
necháváme, aby šlakem mezi sebou zřízeným řídili a to dostatečně opatrovali, masa
|
---|
[14] |
všelijaká bez nedostatku aby mívali. Avšak sobě toto i budoucím pánům a držitelům
|
---|
[15] |
téhož panství a města Třebíče pozůstavujem, jestliby se tíž mistři podle podvolení
|
---|
[16] |
svého nezachovali a toho neopatrovali, že by masa nedostatek bejval. a tudy že by
|
---|
[17] |
sobě naháněti chtěli, aby draho prodávali, a to že by se při nich vskutku nacházelo,
|
---|
[18] |
že ten šlak budem moci změniti, a to jak by se mělo zachovávati, mezi nimi naříditi,
|
---|
[19] |
aby obec slušně opatřena byla a nedostatku neměla.
|
---|
[20] |
Též kdež některej řezník dva krámy drží a netepe než na jeden, a druhého,
|
---|
[21] |
na kterejž netepe, chová, nechtíc ho žádnému prodati, pro syna a pro blízké prátely :
|
---|
[22] |
a protož tomu chcem, aby žádný řezník více nedržel než jeden krám, a kterejž má
|
---|
[23] |
dva krámy a netepe než na jeden, ten, na kterejž netepe, aby prodal a osadil, a to
|
---|
[24] |
konečně do vánoc najpry příštích; a jestliže by se tak nezachoval, a toho krámu
|
---|
[25] |
neosadil, ten krám aby na pána JMt vzat byl.
|
---|
[26] |
Také sou nás purgmistr a rada i všecka obec města Třebíče za to prosili,
|
---|
[27] |
poněvadž od držení pana Jana Jetřicha Černohorského z Bozkovic, když sme se v ně
|
---|
[28] |
uvázali, židy z města Třebíče vypověděli, tak aby na panství Třebíckém nikdež bytně
|
---|
[29] |
nebejvali, abychom je v tom opatfili, aby mezi nimi ani na tom panství nebyli a
|
---|
[30] |
bydlení ani podružství žádného nikdež nemívali, a všech trhův jejich aby prázdni
|
---|
[31] |
byli: kdež znajíc jejich slušnou žádost, připovídáme jim sami za se, za erby i budoucí
|
---|
[32] |
své, pány a držitele panství Třebíckého, že svrchupsaní měšťané i jiná městečka na
|
---|
[33] |
panství Třebíckém při tomto našem zřízení tak se mají zachovati, a žádných židův
|
---|
[34] |
na tom panství do města ani do městeček nemají přijímati a jich pouštěti, aby měli
|
---|
[35] |
jaké domy sobě kupovati aneb v podružství bejti.
|
---|
[36] |
Také my svrchupsany Jan z Pernštaina uvažujíc to u sebe těškosti, jaké se
|
---|
[37] |
chudým lidem od mlynářův dějí, toto míti chcem: aby se měšťané Třebíčští starší
|
---|
[38] |
nynější i budoucí přitom tak zachovali, vezmouc k sobě lidi, kreří by mlajnům
|
---|
[39] |
rozuměli, v přítomnosti své každého roku jednoho každého obilí dvě nebo tři měřice
|
---|
[40] |
64*
|
---|