EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
z roku 1547. 507

[2]
Co se domácího zabíjení jednoho každého k vlastní potřebě dotejče a ne
[3]
k prodaji, krom vařeného a pečeného, a zvlášť při jarmarku, poněvadž řezníci tomu
[4]
na odpor nejsou, aby toho příti neměli, toho též při svobodě necháváme, než
[5]
také, poněvadž každý svého řemesla užívati , kdož by toho potřeboval, aby taková
[6]
zabíjení dobytků a též i vepřů řezníkům tu osedlým puštěna byla a ne jiným, kdož
[7]
se tomu neučili a podle nich neodbejvají; a řezníci, když by od koho potrebováni
[8]
byli. aby je fedrovali a nemeškali, a také o záplatu slušně srovnávali a to hned na-
[9]
řídili, od jakého dobytčete co by se dávati mělo, aby lidí vejše nenatahovali. A kdež
[10]
řezníci ukazují, který pořádek mezi sebou drží, že šlakem tepou, že toho pro jiné
[11]
nečiní než pro chudší mistry, aby také živnost jmíti mohli, a v to se při tom podvolujíce,
[12]
že chtí to opatrovati, aby všelikého masa dostatek bejval a v slušnosti: při tom jich
[13]
necháváme, aby šlakem mezi sebou zřízeným řídili a to dostatečně opatrovali, masa
[14]
všelijaká bez nedostatku aby mívali. Avšak sobě toto i budoucím pánům a držitelům
[15]
téhož panství a města Třebíče pozůstavujem, jestliby se tíž mistři podle podvolení
[16]
svého nezachovali a toho neopatrovali, že by masa nedostatek bejval. a tudy že by
[17]
sobě naháněti chtěli, aby draho prodávali, a to že by se při nich vskutku nacházelo,
[18]
že ten šlak budem moci změniti, a to jak by se mělo zachovávati, mezi nimi naříditi,
[19]
aby obec slušně opatřena byla a nedostatku neměla.

[20]
Též kdež některej řezník dva krámy drží a netepe než na jeden, a druhého,
[21]
na kterejž netepe, chová, nechtíc ho žádnému prodati, pro syna a pro blízké prátely :
[22]
a protož tomu chcem, aby žádný řezník více nedržel než jeden krám, a kterejž
[23]
dva krámy a netepe než na jeden, ten, na kterejž netepe, aby prodal a osadil, a to
[24]
konečně do vánoc najpry příštích; a jestliže by se tak nezachoval, a toho krámu
[25]
neosadil, ten krám aby na pána JMt vzat byl.

[26]
Také sou nás purgmistr a rada i všecka obec města Třebíče za to prosili,
[27]
poněvadž od držení pana Jana Jetřicha Černohorského z Bozkovic, když sme se v
[28]
uvázali, židy z města Třebíče vypověděli, tak aby na panství Třebíckém nikdež bytně
[29]
nebejvali, abychom je v tom opatfili, aby mezi nimi ani na tom panství nebyli a
[30]
bydlení ani podružství žádného nikdež nemívali, a všech trhův jejich aby prázdni
[31]
byli: kdež znajíc jejich slušnou žádost, připovídáme jim sami za se, za erby i budoucí
[32]
své, pány a držitele panství Třebíckého, že svrchupsaní měšťané i jiná městečka na
[33]
panství Třebíckém při tomto našem zřízení tak se mají zachovati, a žádných židův
[34]
na tom panství do města ani do městeček nemají přijímati a jich pouštěti, aby měli
[35]
jaké domy sobě kupovati aneb v podružství bejti.

[36]
Také my svrchupsany Jan z Pernštaina uvažujíc to u sebe těškosti, jaké se
[37]
chudým lidem od mlynářův dějí, toto míti chcem: aby se měšťané Třebíčští starší
[38]
nynější i budoucí přitom tak zachovali, vezmouc k sobě lidi, kreří by mlajnům
[39]
rozuměli, v přítomnosti své každého roku jednoho každého obilí dvě nebo tři měřice

[40]
64*


Text viewFacsimile