[1] |
506 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
v městě pivo brali, k nim obrátiti ráčili, pod kopou groší, kteří by se z těch vsí tak neza-
|
---|
[3] |
chovali a jinde piva že by brali, aby nám nebo potomkům našim, pánům a držitelům
|
---|
[4] |
téhož panství Třebíckého, ten základ propadli a dáti povinni byli: a protož to míti
|
---|
[5] |
chcem a tak ustanovujem, aby to opatrováno bylo, aby lidé z těch vsí dostatečně
|
---|
[6] |
pivem fedrováni byli, a bez piv kdyby přijeli, aby pusténi nebejvali. Což se dalších
|
---|
[7] |
vsí dotejče, toho se jim na vůli nechává, aby svobodu měli u vás piva bráti aneb
|
---|
[8] |
v Mezeříčí, než jinde nikdež.
|
---|
[9] |
Též jakož časté různice bejvaly mezi měšťany a řezníky, a to v tom: měšťané
|
---|
[10] |
sobě stěžovali, že by řezníci domácí přespolním řezníkům po poledni v pondělí den
|
---|
[11] |
trhový na fryjuňku masa prodávati nedopouštěli, a tudy že jim masa přespolní málo
|
---|
[12] |
vezou, že tak skoro, což přivezou, toho odbýti nemohou. Druhé sobě stěžovali, že
|
---|
[13] |
by to mezi sebou zachovávali a najvíc při jarmarcích k vlastní potřebě své domácí,
|
---|
[14] |
že sou sobě měšťané i jiní lidé usedlí dobytče, tele, vepř zabíjeti dali, a že jim toho
|
---|
[15] |
řezníci hájiti chtí. Třetí, že často nedostatek od masa bejvá, a zvláště dni čtvrteční,
|
---|
[16] |
že jeden každý nemívá než jediné maso v krámě, a že na se nepřirazí, až to každý
|
---|
[17] |
vyprodá, a tudy se masa často nedostává, a tim že musí od nich dosti draho bräti.
|
---|
[18] |
A masaii proti tomu též sou svú těžkost ukázali, a to tu, kdez oni na frejuňk masa
|
---|
[19] |
vezou, že jim také déle poledne státi a prodávati nedadí; druhé, což který měšťan
|
---|
[20] |
a na předměstí má sobě doma dáti zabiti, buď vepře na slaniny neb jiné dobytče,
|
---|
[21] |
že to leckomus bíti dadí, kteří se řemeslu tomu neučili, a někteří povaleči že ani
|
---|
[22] |
gruntův svých tu nemají, za to žádajíc, poněvadž to k řemeslu jich náleží, aby jim
|
---|
[23] |
taková zabíjení puštěna bývala, že oni také s lidmi slušně srovnávati chtí. Což se
|
---|
[24] |
dostatku masa mívání dotejče, že to opatrují a to opatrovati chtí, že dostatek míti
|
---|
[25] |
mají, a ten šlak, kterýž zachovávají, ne pro jiné než pro chudší tovaryše svý, aby
|
---|
[26] |
také živnost míti mohli, však obci bez škody.
|
---|
[27] |
I poněvadž k tomu řemeslu netolika tu, ale i v jiných městech víc teškosti
|
---|
[28] |
bývá než k jiným, chtíc, aby mezi vámi upokojení bylo, o ty artykule napřed polo-
|
---|
[29] |
žené tuto vejpověď činíme a ten řád ustanovujem, abyšte se k sobě nyní i budoucně
|
---|
[30] |
podle toho zacnovali: Což se na frejuňk masa vezení v trhový den v pondělí dotejče,
|
---|
[31] |
toho podle toho, jakž se od starodávna zachovávalo, necháváme, aby každý, kdož by
|
---|
[32] |
v tom řemesle řeznickém pořádný byl, masa na ten den na prodaj na trh svobodně
|
---|
[33] |
vésti mohl atoho prodávati aby svobodu měli, počnúc od svatého Jiří až do svatého
|
---|
[34] |
Václava do vosmnácti hodin, a od svatého Václava do svatého Jiří do dvacíti hodin,
|
---|
[35] |
a do těch časův aby se jim překážka nečinila.
|
---|
[36] |
Též také jestliby kdo z hostinských řezníkův jiný den masa do města vozil
|
---|
[37] |
nebo nosil a po domích pokoutně prodával, toho aby se nedopouštělo, a takové maso
|
---|
[38] |
aby se vzalo a do špitále dalo.
|
---|