EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
506 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina

[2]
v městě pivo brali, k nim obrátiti ráčili, pod kopou groší, kteří by se z těch vsí tak neza-
[3]
chovali a jinde piva že by brali, aby nám nebo potomkům našim, pánům a držitelům
[4]
téhož panství Třebíckého, ten základ propadli a dáti povinni byli: a protož to míti
[5]
chcem a tak ustanovujem, aby to opatrováno bylo, aby lidé z těch vsí dostatečně
[6]
pivem fedrováni byli, a bez piv kdyby přijeli, aby pusténi nebejvali. Což se dalších
[7]
vsí dotejče, toho se jim na vůli nechává, aby svobodu měli u vás piva bráti aneb
[8]
v Mezeříčí, než jinde nikdež.

[9]
Též jakož časté různice bejvaly mezi měšťany a řezníky, a to v tom: měšťané
[10]
sobě stěžovali, že by řezníci domácí přespolním řezníkům po poledni v pondělí den
[11]
trhový na fryjuňku masa prodávati nedopouštěli, a tudy že jim masa přespolní málo
[12]
vezou, že tak skoro, což přivezou, toho odbýti nemohou. Druhé sobě stěžovali, že
[13]
by to mezi sebou zachovávali a najvíc při jarmarcích k vlastní potřebě své domácí,
[14]
že sou sobě měšťané i jiní lidé usedlí dobytče, tele, vepř zabíjeti dali, a že jim toho
[15]
řezníci hájiti chtí. Třetí, že často nedostatek od masa bejvá, a zvláště dni čtvrteční,
[16]
že jeden každý nemívá než jediné maso v krámě, a že na se nepřirazí, to každý
[17]
vyprodá, a tudy se masa často nedostává, a tim že musí od nich dosti draho bräti.
[18]
A masaii proti tomu též sou svú těžkost ukázali, a to tu, kdez oni na frejuňk masa
[19]
vezou, že jim také déle poledne státi a prodávati nedadí; druhé, což který měšťan
[20]
a na předměstí sobě doma dáti zabiti, buď vepře na slaniny neb jiné dobytče,
[21]
že to leckomus bíti dadí, kteří se řemeslu tomu neučili, a někteří povaleči že ani
[22]
gruntův svých tu nemají, za to žádajíc, poněvadž to k řemeslu jich náleží, aby jim
[23]
taková zabíjení puštěna bývala, že oni také s lidmi slušně srovnávati chtí. Což se
[24]
dostatku masa mívání dotejče, že to opatrují a to opatrovati chtí, že dostatek míti
[25]
mají, a ten šlak, kterýž zachovávají, ne pro jiné než pro chudší tovaryše svý, aby
[26]
také živnost míti mohli, však obci bez škody.

[27]
I poněvadž k tomu řemeslu netolika tu, ale i v jiných městech víc teškosti
[28]
bývá než k jiným, chtíc, aby mezi vámi upokojení bylo, o ty artykule napřed polo-
[29]
žené tuto vejpověď činíme a ten řád ustanovujem, abyšte se k sobě nyní i budoucně
[30]
podle toho zacnovali: Což se na frejuňk masa vezení v trhový den v pondělí dotejče,
[31]
toho podle toho, jakž se od starodávna zachovávalo, necháváme, aby každý, kdož by
[32]
v tom řemesle řeznickém pořádný byl, masa na ten den na prodaj na trh svobodně
[33]
vésti mohl atoho prodávati aby svobodu měli, počnúc od svatého Jiří do svatého
[34]
Václava do vosmnácti hodin, a od svatého Václava do svatého Jiří do dvacíti hodin,
[35]
a do těch časův aby se jim překážka nečinila.

[36]
Též také jestliby kdo z hostinských řezníkův jiný den masa do města vozil
[37]
nebo nosil a po domích pokoutně prodával, toho aby se nedopouštělo, a takové maso
[38]
aby se vzalo a do špitále dalo.


Text viewFacsimile