Facsimile Lines

1094

Page

[1]	z roku 1545. 493
[2]	opatření strany nápadu, co k tomu říkají? Ješto ony při takovém opatření zůstati
[3]	a na něm přestati nechtěly, neb jest proti kšaftu otce jich. A tak ona Anna v tom
[4]	statku jakožto dědička a nevybytá zůstati má, a to, že jest nevybyta, zřízením
[5]	zemským ukázala, kteréž čteno a takto v sobě zavírá: jestliže by otec o cerách
[6]	zřízení učinil, že při tom každá zůstavena býti má, když ckami taková výminka za-
[7]	psána jest. A poněvadž někdy Vojtěch z Pernšteina na mocný list královský s takovou
[8]	výminkou, že jich tím, což po nich dává, neodbývá, kšaft učinil, kterýž ve desky
[9]	vešel, tehdy toho statku užiti má, a on Jan nemohl jest a nemůž takového statku
[10]	jim náležejícího odprodávati, odcizovati, aniž zastavovati, jakožto nápadnicím. Na to
[11]	též zřízení zemské o otcích, bratřích a strejcích, jak se k cerám a k sestrám chovati
[12]	mají, jakožto pak on Vojtěch týmž kšaftem vyměřuje, co po jedné každé z nich
[13]	dáno býti má a jak v statku nápadnice zůstati mají. A tak on Jan z Pernšteina ta-
[14]	kovych trhüv a vkladuov uziti nemá, na tom ten grunt té vší pře zakládaje: poněvadž
[15]	žádné výminky v kšaftu někdy Vojtěcha z Pernšteina mimo svrchu psané výminky
[16]	dostavené není a nestojí, aby onv podle téhož kšaftu na ten statek se netáhly, ani
[17]	také, jak sú od Jana z Pernšteina opatřeny z strany nápaduov, aby se na to ptaly,
[18]	aniž také toho v týmž kšaftu dostavené není, aby se tepruv téhož statku po smrti
[19]	éastopsaného Jana dosuzovati, z ného poháněti měly, ani aby Jim na škodu týž
[20]	statek prodävati, zastavovati a odcizovati mél, nez v tyz statek na jisty zpüsob
[21]	vkročiti mají bez umenšení; ale že se prodává, dluhy zavazuje mimo kšaft a vůli
[22]	někdy Vojtěcha.
[23]	Na to ukázaly dcky trhuov a smlúvy, i to mluvíc, že již když tato pře zašla,
[24]	kšaft jest učinil a ten statek od nich odcizil, a kdož jsú k témuž kšaftu pečeti při-
[25]	tiskli. Na to ukázaly svědomí, tím zavírajíce, že na lidi na témž statku sedící i berně
[26]	neobyčejné proti svolení sněmovnímu jest ukládal, též na to ukázaly svědomí; při tom
[27]	při všem žádajíc podle téhož kšaftu, výminky, zřízení zemských a svědomí za spra-
[28]	vedlivé opatření.
[29]	Zase proti tomu od Jana z Pernšteina jest mluveno: že jest mnoho vznášeno,
[30]	kterak by ony sestry pravé dědičky toho statku býti měly, i toho dokládajíc, že vý-
[31]	minka jest v kšaftu otce jich postavena, že jim on Jan z Pernšteina toho statku
[32]	dochovati má jakožto dědičkám poručník, a že žádným nápadníkem toho statku
[33]	není sc. Kdež praví, že by žádným nápadníkem Jan z Pernšteina nebyl, než toliko
[34]	poručníkem: pak ten kšaft v sobě tyto věci zavírá, předkem že on někdy Vojtěch
[35]	mocného poručníka nad syny nebo synem, jestli by mu pán Buoh dáti ráčil. činí;
[36]	a kdyby synové po někdy Vojtěchovi bratru jeho byli, že by se k nim podle kšaftu
[37]	zachoval; ale když synuov nebylo, tehdy spravedlivě nápad na něho Jana jest při-
[38]	padl. Druhá výminka v tom kšaftu postavena jest, jestliže by synuov neměl, aneb
[39]	súc, že by zemřeli, co zejména po jedné každé ceři dáno býti má, a neodlučuje od

Text view • Facsimile