Facsimile Lines

1094

Page

[1]	490 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
[2]	se poddaly, nad to i v tom ve všem ony sestry se spolčily: a protož že spravedlivě
[3]	mimo takové jich dobrovolné poddání a podvolení žádný jim průtah na ublížení
[4]	spravedlnosti jeho dán býti nemá, poněvadž jest jemu JJMtmi oznámeno, aby, čehož
[5]	žádají, jim ku potřebě jich položil, což jest on učinil; JJMtem to poroučejíc k spravedli-
[6]	vému uvážení. i
[7]	Dále po odložení JJMtí a vládyk z plného soudu zemského od sester nade-
[8]	psaných jest mluveno: poněvadž soud zemský v markrabství Moravském až do svaté
[9]	Kunhuty opět jest odložen, a tak jsü ony sobě svědomí podle půhonuov svých
[10]	spraviti, a aby jim littera při ouřadu v témž markrabství položena byla, toho se
[11]	uptati, ani také vejpisuov některých hledavši, toho při témž Janovi z Pernšteina do-
[12]	sáhnúti jsú nemohly; a protož, poněvadž jest jimi to nic neseślo, že JJMti ještě,
[13]	poněvadž se odložení JJMtí na svědky vztahuje, za další odložení žádaje, a to že
[14]	jest tak, že sou pohnaly, ukázaly, na to též svědomí, póhony a cedule jeho jsou žá-
[15]	daly; to vše JJMtem porúčejí k spravedlivému uvážení. i
[16]	Proti tomu od Jana z Perusteina jest mluveno: ze ta vymluva jejich jest
[17]	jalová, neb jest se on toho nikdy uptati nemohl, aby kde toho a u koho dobro-
[18]	volně od nich hledáno bylo, a ten že by jim svědomí dáti nechtěl, żódaje JJMti,
[19]	aby již mimo ten poslední odklad dále odkládáno nebylo. Neb jakž strana praví, že
[20]	ta věc a pře půhonem jest nezašla, však jakž on tak i ony tím vším pořádkem ku
[21]	právu jsou přistoupily, jako by půhonové o to vzešli; a protož nechtí-li pře své
[22]	vésti, že již JJMti, jak se v tom zachovati má, žádá za spravedlivé opatření. Dále
[23]	i to mluvic, co se cedule řezané k němu o povolení poslané dotýče: tak jest, ze
[24]	jest k tomu povolení nedal a dáti nemohl z příčiny, jakž odpověď jeho to vše v sobě
[25]	šíře obsahuje a zavírá. Strany pak půhonuov k svědomí braných o kšaft jeho Jana
[26]	z Pernšteina vidí mu se vše za bezpotřební obranu býti, poněvadž ti všickni o tom
[27]	nic nevědí, co jest on řídil; avšak aby JJMti grunt toho všeho strany nápaduov
[28]	vyrozuméti racili, ukdzal na to artikul téhož kšaftu, kterýž však on vždycky kolikrát
[29]	mu se líbiti a zdáti bude, jakž prvé za živnosti někdy Vojtěcha bratra svého i jinak
[30]	pro smrt poručníkuov i [z] jiných slušných a případných příčin předešle kšafty své rušil
[31]	jest, tak i tento moc zrušiti má, jakožto jedna osoba svobodná v království Českém ;
[32]	to vše JJMtem poroučí k spravedlivému uvážení.
[33]	Zase proti tomu od sester z Pernšteina jest mluveno: že on Jan, majíc sobě
[34]	od bratra svého a otce jich statek sobě na jistý spůsob svěřený, nemohl jest a ne-
[35]	může ho, když by mu se zdálo, rušiti, neb jest to kšaftem otce jich pod jistými vý-
[36]	minkami dostatečně opatřené; a protož ony toho užiti žádají, chtíc to ukázati, že
[37]	jest již on Jan z toho svěření otce jich vystoupil a nápad jejich na jiné jest převedl;
[38]	žádajíc vždy za odložení, tak aby se svědky v tom a k tomu dostatečně opatřiti
[39]	mohly.

Text view • Facsimile