| [1] |
|
|---|
| [2] |
kázal. Jenž jest dán a psán na zámku našem Tovačově v pondělí po památce seslání
|
|---|
| [3] |
Ducha svatého léta Páně 1545.
|
|---|
| [4] |
Archiv musea Františkova v Brně. Privil. Tovač. f. 206. b.
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Líčení a nález zemského soudu ve při o dědictví mezi Janem z Pernšteina a Annou a Bo-
|
|---|
| [7] |
hunkou dcerami Vojtěcha z Pernšteina — 1543, 8. června až 1545, 12. června.
|
|---|
| [8] |
Nález ancb vejpovéd soudu zemského mezi paní Bohunkü z Pernsteina,
|
|---|
| [9] |
manželků pana Ondřeje Ungnoda, a paní Annú odtudž z Pernsteina, manżelki pana
|
|---|
| [10] |
Vilima z Šternberka, cerami někdy dobré paměti pana Vojtěcha z Pernšteina, ty
|
|---|
| [11] |
časy nejvyššího hofmistra království Českého, vlastními sestrami, původy s jedné,
|
|---|
| [12] |
a panem Janem z Pernšteina a na Helfenšteině, strýcem jich, [s] strany druhé.
|
|---|
| [13] |
V kvaternu památnym léta oc XLIIL v pátek po svatym Bonifáci [8. čna 1543].
|
|---|
| [14] |
Vedle toho dobrovolného na JMKskü a Jich Mt pány a vládyky na plny soud
|
|---|
| [15] |
zemský nynější podání a podvolení mezi Bohunků a Annú sestrami z Pern&teina,
|
|---|
| [16] |
původy s jedné, a Janem z Pernšteina a na Helfenšteině [s] strany druhé, kdež týž
|
|---|
| [17] |
sestry mluviti jsi pred JMKsku daly, že jsou nikda tomu vyrozuměti nemohly, jakým
|
|---|
| [18] |
způsobem a právem on Jan nápad a dědictví jejich jim po někdy Vojtěchovi z Pern-
|
|---|
| [19] |
šteina, otci jich, náležitý drží, ani také skrze přátely své ani prostředky k tomu vo-
|
|---|
| [20] |
lené ani skrze poselství, skrze řezané cedule k němu podle zřízení učiněné toho času
|
|---|
| [21] |
se uptati, ani na to odpovědi žádné podle zřízení zemského jiné dosáhnúti nemohly,
|
|---|
| [22] |
než že jim niéímZ povinovat není; a tak nemohüc se az posavad nic toho doptati,
|
|---|
| [23] |
utekiy sû se k JMKské, predkem JMKské, potom i JJMtem se vÿmluvny činíc, že z žádné
|
|---|
| [24] |
jiné příčiny, než toliko z té, jakž nahoře dotčeno, k němu sú přistúpiti musely, žá-
|
|---|
| [25] |
dajíce, aby on Jan jim některé spravedlnosti podle cedule jemu podané položil a před
|
|---|
| [26] |
JMKskou i také JJMtmi to, jakým právem a spravedlností dědictví a nápad jejich
|
|---|
| [27] |
drží, poněvadž takový statek bezpochyby ne pro jiné, než pro ně od otce jich ja-
|
|---|
| [28] |
kožto dědičky shromážděn jest, oznámil a ukázal; dále i toho žádaje, aby on Jan
|
|---|
| [29] |
kšaft a pořízení své položil, a z toho že se nejde, že jest on proti kšaftu odce [sic]
|
|---|
| [30] |
jich od nich statek svuoj odcizoval a tomu dosti neučinil; JMKské a JJMti se po-
|
|---|
| [31] |
roučejíc k spravedlivému opatření.
|
|---|
| [32] |
Proti tomu od Jana z Pernšteina jest mluveno. Kdež předkem od jich sester
|
|---|
| [33] |
jest promluveno, že sú se k JMKské ne z jiné příčiny, než z té, nemohüce tomu,
|
|---|
| [34] |
jakým spůsobem a právem tak dědictví a nápad jich drží, skrze přátely, prostředky
|
|---|
| [35] |
ani poselství vyrozuměti, utekly: pak že on o tom žádné vědomosti nemá, aby jaké
|
|---|
| [36] |
jejich dědictví za sebú míti aneb jim v ně vkročiti měl, nýbrž že jest přáteluom
|
|---|
| [37] |
jejich a prostředkuom zřetedlně oznámil, to ukázal i čísti dal, jaké právo a spra-
|
|---|
| [38] |
vedlnost má, a protož že jsou dobře, již vědúc a slyšíc to, mohly jemu upokojení
|
|---|
