z roku 1545. 485
kázal. Jenž jest dán a psán na zámku našem Tovačově v pondělí po památce seslání
Ducha svatého léta Páně 1545.
Archiv musea Františkova v Brně. Privil. Tovač. f. 206. b.
495.
Líčení a nález zemského soudu ve při o dědictví mezi Janem z Pernšteina a Annou a Bo-
hunkou dcerami Vojtěcha z Pernšteina — 1543, 8. června až 1545, 12. června.
Nález ancb vejpovéd soudu zemského mezi paní Bohunkü z Pernsteina,
manželků pana Ondřeje Ungnoda, a paní Annú odtudž z Pernsteina, manżelki pana
Vilima z Šternberka, cerami někdy dobré paměti pana Vojtěcha z Pernšteina, ty
časy nejvyššího hofmistra království Českého, vlastními sestrami, původy s jedné,
a panem Janem z Pernšteina a na Helfenšteině, strýcem jich, [s] strany druhé.
V kvaternu památnym léta oc XLIIL v pátek po svatym Bonifáci [8. čna 1543].
Vedle toho dobrovolného na JMKskü a Jich Mt pány a vládyky na plny soud
zemský nynější podání a podvolení mezi Bohunků a Annú sestrami z Pern&teina,
původy s jedné, a Janem z Pernšteina a na Helfenšteině [s] strany druhé, kdež týž
sestry mluviti jsi pred JMKsku daly, že jsou nikda tomu vyrozuměti nemohly, jakým
způsobem a právem on Jan nápad a dědictví jejich jim po někdy Vojtěchovi z Pern-
šteina, otci jich, náležitý drží, ani také skrze přátely své ani prostředky k tomu vo-
lené ani skrze poselství, skrze řezané cedule k němu podle zřízení učiněné toho času
se uptati, ani na to odpovědi žádné podle zřízení zemského jiné dosáhnúti nemohly,
než že jim niéímZ povinovat není; a tak nemohüc se az posavad nic toho doptati,
utekiy sû se k JMKské, predkem JMKské, potom i JJMtem se vÿmluvny činíc, že z žádné
jiné příčiny, než toliko z té, jakž nahoře dotčeno, k němu sú přistúpiti musely, žá-
dajíce, aby on Jan jim některé spravedlnosti podle cedule jemu podané položil a před
JMKskou i také JJMtmi to, jakým právem a spravedlností dědictví a nápad jejich
drží, poněvadž takový statek bezpochyby ne pro jiné, než pro ně od otce jich ja-
kožto dědičky shromážděn jest, oznámil a ukázal; dále i toho žádaje, aby on Jan
kšaft a pořízení své položil, a z toho že se nejde, že jest on proti kšaftu odce [sic]
jich od nich statek svuoj odcizoval a tomu dosti neučinil; JMKské a JJMti se po-
roučejíc k spravedlivému opatření.
Proti tomu od Jana z Pernšteina jest mluveno. Kdež předkem od jich sester
jest promluveno, že sú se k JMKské ne z jiné příčiny, než z té, nemohüce tomu,
jakým spůsobem a právem tak dědictví a nápad jich drží, skrze přátely, prostředky
ani poselství vyrozuměti, utekly: pak že on o tom žádné vědomosti nemá, aby jaké
jejich dědictví za sebú míti aneb jim v ně vkročiti měl, nýbrž že jest přáteluom
jejich a prostředkuom zřetedlně oznámil, to ukázal i čísti dal, jaké právo a spra-
vedlnost má, a protož že jsou dobře, již vědúc a slyšíc to, mohly jemu upokojení
