| [1] |
462 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
nakládati, abychom jim vinohradu osm čtvrtí bez desátku svobodných, v Padělcích té
|
|---|
| [3] |
hoře čtyři čtvrti, v Dlouhých Liškách dvě čtvrti, v Šempercích Dlouhých též dvě
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
Kdež my nahořepsaný Jan z Pernšteina, jakožto pán a pravý dědic zámku
|
|---|
| [6] |
Židlochovic a městečka Nosislavě, maje to před sebou, dobrodiní mého netoliko
|
|---|
| [7] |
v živnosti mej poddaní moji aby požívali, ale chtíc i budoucí paměť po sobě toho
|
|---|
| [8] |
pozůstaviti, aby i potomci jejich poznajíc takovú milost a dobrodiní naše, kteréž jim
|
|---|
| [9] |
z své milosti činiti ráčíme, nás v dobrým spomínání měli a k nám i k dědicům našim
|
|---|
| [10] |
aby se po vše časy, jako na věrné sluší, ve všem povolně zachovávali, ne z žádné
|
|---|
| [11] |
povinnosti, ale z zvláštní lásky a milosti své nahořepsaným purgmistru, radě i vší
|
|---|
| [12] |
obci městečka našeho Nosislavě nynějším i budoucím, věrným milým, těch osm čtvrtí
|
|---|
| [13] |
svrchupsaných bez desátku i zemního aby prázdni byli, tak aby jich užívati, a když
|
|---|
| [14] |
by se jim zdálo, víno zbierati mohli, pustili sme a pouštíme, aby oni již ty vinohrady
|
|---|
| [15] |
tím lípe dělali a užitek z nich k obecnému dobrému přivodili a potřeby obecné odtud
|
|---|
| [16] |
spravovali a od sebe ty těžkosti, sbírky na se pokládajíc, kteréž jsou častokrát mívali,
|
|---|
| [17] |
aby sňali a víc jich bez povolení našeho aneb ouředníků našich na sebe nepokládali,
|
|---|
| [18] |
než již těch vinohradů tím pilnější byli a jich, jakž nejlípe budou moci, užívali bez
|
|---|
| [19] |
desátku i všech jinejch úplatků, bez překážky naší, dědicuov i budoucích potomků
|
|---|
| [20] |
našich, pánuov a držiteluov zámku Židlochovic a městečka Nosislavě, na budoucí časy.
|
|---|
| [21] |
již psaného městečka Nosislavě při tomto našem obdarování i s potomky svými v celosti,
|
|---|
| [22] |
tak jakž se svrchu píše, od nás, dědicuov a potomkův našich, pánů a držitelů zámku
|
|---|
| [23] |
Židlochovic a městečka Nosislavě, zachování byli, pečetí naší vlastní to sme stvrdili
|
|---|
| [24] |
a k tomuto obdarování našemu s naším jistým vědomím přivěsiti sme dali. Jenž jest
|
|---|
| [25] |
dán a psán na zámku našem Židlochovicích ve čtvrtek na den svatého Matouše
|
|---|
| [26] |
evangelisty léta od narození Syna božího tisícého pětistého čtyřicátého druhého počítajíc.
|
|---|
| [27] |
Původ tohoto obdarování stal se jest i vykonal skrze přímluvu a jednání
|
|---|
| [28] |
urozeného vládyky pana Jana Kytlice z Rudolce městečku tomu k budoucímu dobrému.
|
|---|
| [29] |
Zemský arch. Mor. Kniha Nosislavská f. 21. b.
|
|---|
| [30] |
463.
|
|---|
| [31] |
Jan z Pernšteina dává Prostějovským tvrz Dětkovice s příslušenstvím, hrad pustý Otaslavice
|
|---|
| [32] |
s příslušenstvím, a činí jim zvláštní milost, kdyby z držení Pernšteinův do rukou jiných
|
|---|
| [33] |
uvedení býti měli, že nejsou povinní dříve poddanosti, dokudź by jim svobody dané nebyly
|
|---|
| [34] |
potvrzeny. — Na Mezeříčí 1542, 30. října.
|
|---|
| [35] |
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině i s svými erby a potomky, pán a pravý
|
|---|
| [36] |
dědic panství Plumlovského a města Prostějova, jakož času nynějšího, tak i budoucího
|
|---|
| [37] |
všelijakého povýšení stavu a řádu lidem, kdož tento list uzří aneb čtouce slyšeti budou.
|
|---|
| [38] |
k věčné paměti oznamujem: spatřiv mnohá dobrodiní urozeného pána pana Viléma
|
|---|
