| [1] |
452 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
bude, že sme Zádáni za to od poddaných našich měšťanů Pardubských z Jednoty
|
|---|
| [3] |
Bratrské, abychom jim duom, v kterémž by se ke cti a k chvále pánu Bohu vše-
|
|---|
| [4] |
mohúcímů a k náboženství svému scházeli a scházeti na budücí časy mohli, též i duom
|
|---|
| [5] |
s stavením k tomu přidaným a potřebným, v kterémž by správce jejich s pomocníky
|
|---|
| [6] |
k jich náboženství příslušejícími mohl bydliti a živnost svou rukama svýma buď
|
|---|
| [7] |
řemeslem neb jiným hospodárným během vésti; nyní i na budoucí časy osvobodili.
|
|---|
| [8] |
Kdež my nadepsaný Jan z Pernšteina jsúce k jich prosbě a žádosti slušné z milosti
|
|---|
| [9] |
své nakloněni, s dobrým rozmyslem a radou k tomu povolení své dáváme jim nade-
|
|---|
| [10] |
psaným bratřím z Jednoty Bratrské, poddaným svým věrným milým, aby oni toho
|
|---|
| [11] |
domu na předměstí Pardubském, kteréž Dlouhé slove, ležícího, jenž se jmenuje zbor
|
|---|
| [12] |
aneb duom bratrský, ke cti a k chvále pánu Bohu a ku potřebě náboženstvie svého
|
|---|
| [13] |
též i k zivnosti správcuov svých svobodně užívali; a v témž domě zborním (aneb
|
|---|
| [14] |
kterajkoli jiný duom a místo slušné tu v městě našem v Pardubicích k tomu měli)
|
|---|
| [15] |
i se volně podle svého náboženství scházeli.
|
|---|
| [16] |
Nad to i tu milost týmž Bratřím a jich správcuom nynějším i budoucím
|
|---|
| [17] |
činíme, aby jejich zprávce, kterýž by z řádu Bratrského jim poddanajm našim nade-
|
|---|
| [18] |
psanajm tu do téhož zboruo podán a uveden byl, mohl s čeládkou svou sobě k živ-
|
|---|
| [19] |
nosti pomocnou, dílem a řemeslem kterymżkoli obecnajm, rukama svýma se živiti,
|
|---|
| [20] |
jsouce se vší čeládkou svou tajž zprávce jich jakožto člověk du[chovní] všech cechovních
|
|---|
| [21] |
ouřadů a schůzí, zvlášť v svátky, též i obecních světských prací ouřadních, robot,
|
|---|
| [22] |
vojen a jiných věcí člověku duchovnímu nepříslušejících prázden. Však tomu chceme,
|
|---|
| [23] |
kteréhož by koli řemesla jich správce s čeládkou užíval, aby, což do cechu za
|
|---|
| [24] |
pořádek jest, dávali, a zase cechové, čehož by potřebovali oni od nich, podle pořádku
|
|---|
| [25] |
cechovního aby k zprávcuom jich též i k čeledi jich při listech od řemesla, jim je
|
|---|
| [26] |
dávajíc, je podlí pořádkuov svých v tom i v jiném zachovávali a ochraňovali skutečně,
|
|---|
| [27] |
tak jakž na který cech kteréhokoli řemesla přísluší a přináleží.
|
|---|
| [28] |
Protož tomu chceme, aby jakž od nás i od dědicuov našich, též i od úřed-
|
|---|
| [29] |
níkuov našich vyžších i nižších, od purkmistra i rady i od cechuov ode vší obce
|
|---|
| [30] |
města Pardubic při tomto obdarování našem je zůstavili a opatrovali, překážky v tom
|
|---|
| [31] |
jim nižádné nečiníce ani dopouštějíce činiti na časy budücí a vééné, pod uvarováním
|
|---|
| [32] |
hněvu našeho i také dědicuov a budoucích našich pánuov Pardubských, neb jest
|
|---|
| [33] |
k tomu naše celá dokonalá vuole. Kdež my nadpsaný Jan z Pernšteina a na Helfen-
|
|---|
| [34] |
šteině ua potvrzení a na svědomí toho všeho, což se v tomto listu našem zavírá
|
|---|
| [35] |
a ukazuje, pečet naši s jistajm svědomím naším dali sme k tomuto listu našemu
|
|---|
| [36] |
přivěsiti a přitisknouti. Jenz jest dán a psán na zámku našem v Pardubicích léta
|
|---|
| [37] |
oc XLI" ve čtvrtek den Božího vstoupení.
|
|---|
| [38] |
Orig. musea kr. Česk.
|
|---|
