[1] |
34 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
Pražský přivezen a do vězení vzat, proto že jest měl nějakého služebníka tvého za-
|
---|
[3] |
mordovati: a protož my tobě poroučeti ráčíme, ač jestli že ty jaké svědky dosta-
|
---|
[4] |
tečné máš, kteříž by toho povědomi byli, že svrchu psaný Doubek ten mord nad
|
---|
[5] |
poddaným tvým provedl, a pakli žádáš, aby k již jmenovanému Doubkovi právem
|
---|
[6] |
útrpním neb jinak přikročeno bylo, toho nám bez meškání oznámiti neobmeškávej,
|
---|
[7] |
tak abychom my se věděli čím spraviti, jináč toho nečiné. Dán na hradě Pražském
|
---|
[8] |
v pátek po slavném hodu vzkříšení pána Krista leta c XXXIIII“.
|
---|
[9] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1533 u. 34, 11. Band, pag. 235.
|
---|
[10] |
|
---|
[11] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina: aby urovnal spor mezi Erazimem Borynským z Rostropic
|
---|
[12] |
a Mikulášem Stopákem. — Na hradě Pražském 1534, 2. května.
|
---|
[13] |
(Janovi z Pernštaina.) Urozený v. n. m. Vznesl jest na nás slov. Erazim Bo-
|
---|
[14] |
rinský z Roztropic v. n. m. obtíznost svü nemalü, kteróż s manżelki svi i s ditkami
|
---|
[15] |
svými (jakž zpraveni býti ráčíme) od slovutného Mikuláše Stopáka mnohá leta sná-
|
---|
[16] |
Seti a trpěti muosí; jakož tomu z suplikací, kterúžť v listu našem zavřenú posielati
|
---|
[17] |
ráčíme, šířeji vyrozumíš; proše nás při tom jmenovaný Erazim za milostivé opatření.
|
---|
[18] |
I vzhlédše my na jeho slušnú žádost a prozbu, tebe s pilností žádáme poroučejíc,
|
---|
[19] |
aby ty obě straně před se obešlíc k tomu vedl a přidržel, mohly-li by ty nesnáze
|
---|
[20] |
a ruoznice mezi nimi přátelským během srovnány a smluveny býti ? Pakli by k přátel-
|
---|
[21] |
skému srovnání přivésti nemohl, tehdy již psaným stranám ke dni určitému o to rok
|
---|
[22] |
pfed osobü svü, tím nemeškajíc, polož, a je dostatečně s obú stran vyslyšíc, mezi
|
---|
[23] |
nimi spravedlivý rozsudek a vajpověď učiň, tak abychom my dalších starání a na-
|
---|
[24] |
bíhání o to zbaveni býti mohli. Znajíc v tom vuoli naši, tak se zachovej, jakžť psáti
|
---|
[25] |
ráčíme, jináč nečiníc. Dán na. hradě Pražském den sv. Zikmunda leta oc XXXIIII*.
|
---|
[26] |
Archiv místodrž. král Ceského, Missiven 1533 u. 34, 11. Band, pag. 308.
|
---|
[27] |
|
---|
[28] |
Král Ferdinand ukládá Janovi z Pernšteina, aby odškodnil poddaného královského Klimse
|
---|
[29] |
Peksu z Poděbrad, na němž Vojtěch z Pernšteina nesprávně provedl útrpné právo. — Na
|
---|
[30] |
hradě Pražském 1534, 15. května.
|
---|
[31] |
(Janovi z Pernstaina.) Uroz. v. n. m. Oznamujemt, že jest na nás nějaký Klimeš
|
---|
[32] |
Peksa, poddaný náš z panství Poděbradského, vznesl, kterak on času předešlého beze
|
---|
[33] |
všeho jeho provinění pro nějaký oheň, který před některým časem v Chlumci (nej-
|
---|
[34] |
súce on tím vinen) vyšel, tu na Pardubicích útrpným právem velice zmučen a na
|
---|
[35] |
svém zdraví zkažen jest, a potom, jak od něho zpraveni býti ráčíme, když se na něm
|
---|
[36] |
žádná vina nalézti nemohla, že jest zase z vězení puštěn; žádajíce týž Klimeš, ja-
|
---|
[37] |
kožto poddaný náš, nás v tom za milostivé a spravedlivé opatření. Kdež pak my
|
---|