34 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
Pražský přivezen a do vězení vzat, proto že jest měl nějakého služebníka tvého za-
mordovati: a protož my tobě poroučeti ráčíme, ač jestli že ty jaké svědky dosta-
tečné máš, kteříž by toho povědomi byli, že svrchu psaný Doubek ten mord nad
poddaným tvým provedl, a pakli žádáš, aby k již jmenovanému Doubkovi právem
útrpním neb jinak přikročeno bylo, toho nám bez meškání oznámiti neobmeškávej,
tak abychom my se věděli čím spraviti, jináč toho nečiné. Dán na hradě Pražském
v pátek po slavném hodu vzkříšení pána Krista leta c XXXIIII“.
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1533 u. 34, 11. Band, pag. 235.
94.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina: aby urovnal spor mezi Erazimem Borynským z Rostropic
a Mikulášem Stopákem. — Na hradě Pražském 1534, 2. května.
(Janovi z Pernštaina.) Urozený v. n. m. Vznesl jest na nás slov. Erazim Bo-
rinský z Roztropic v. n. m. obtíznost svü nemalü, kteróż s manżelki svi i s ditkami
svými (jakž zpraveni býti ráčíme) od slovutného Mikuláše Stopáka mnohá leta sná-
Seti a trpěti muosí; jakož tomu z suplikací, kterúžť v listu našem zavřenú posielati
ráčíme, šířeji vyrozumíš; proše nás při tom jmenovaný Erazim za milostivé opatření.
I vzhlédše my na jeho slušnú žádost a prozbu, tebe s pilností žádáme poroučejíc,
aby ty obě straně před se obešlíc k tomu vedl a přidržel, mohly-li by ty nesnáze
a ruoznice mezi nimi přátelským během srovnány a smluveny býti ? Pakli by k přátel-
skému srovnání přivésti nemohl, tehdy již psaným stranám ke dni určitému o to rok
pfed osobü svü, tím nemeškajíc, polož, a je dostatečně s obú stran vyslyšíc, mezi
nimi spravedlivý rozsudek a vajpověď učiň, tak abychom my dalších starání a na-
bíhání o to zbaveni býti mohli. Znajíc v tom vuoli naši, tak se zachovej, jakžť psáti
ráčíme, jináč nečiníc. Dán na. hradě Pražském den sv. Zikmunda leta oc XXXIIII*.
Archiv místodrž. král Ceského, Missiven 1533 u. 34, 11. Band, pag. 308.
95.
Král Ferdinand ukládá Janovi z Pernšteina, aby odškodnil poddaného královského Klimse
Peksu z Poděbrad, na němž Vojtěch z Pernšteina nesprávně provedl útrpné právo. — Na
hradě Pražském 1534, 15. května.
(Janovi z Pernstaina.) Uroz. v. n. m. Oznamujemt, že jest na nás nějaký Klimeš
Peksa, poddaný náš z panství Poděbradského, vznesl, kterak on času předešlého beze
všeho jeho provinění pro nějaký oheň, který před některým časem v Chlumci (nej-
súce on tím vinen) vyšel, tu na Pardubicích útrpným právem velice zmučen a na
svém zdraví zkažen jest, a potom, jak od něho zpraveni býti ráčíme, když se na něm
žádná vina nalézti nemohla, že jest zase z vězení puštěn; žádajíce týž Klimeš, ja-
kožto poddaný náš, nás v tom za milostivé a spravedlivé opatření. Kdež pak my
