| [1] |
402 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
všemi sami za se, dědice a budúcí naše krále České: jakož jsme léta oc třitcátého
|
|---|
| [3] |
čtvrtého s povolením všech stavuov království našeho Českého hrabství Kladské v témž
|
|---|
| [4] |
království našem Českém ležící se všemi a všelijakými jeho příslušnostmi od někdy
|
|---|
| [5] |
Hanuše a Voldřicha bratřích hrabat z Hardeku pravým a svobodným trhem za summu
|
|---|
| [6] |
peněz jmenovitů koupili a v moc naši dosáhli, a jim takovû summu a záplatu za
|
|---|
| [7] |
hrabství ujistili; tak jakž zápisové naši jim na to vydani ve dcky zemské vložení
|
|---|
| [8] |
v sobě zní a zavírají. Ale poněvadž my pro znamenitá vydání, kterými sme těchto
|
|---|
| [9] |
časuov až posavad v našich náležitých potrebách válečných na najvyžší obtěžování
|
|---|
| [10] |
býti ráčili; jsme ten trh, co jse dotčeného Hanuše hrabí z Hardeku a dédicuov
|
|---|
| [11] |
jeho dílu a spravedlnosti jich dotýče, podle zápisu našeho jim na to vydaného k konci
|
|---|
| [12] |
a vykonání přivésti ani se penězi, aby se to vykonati mohlo, opatřiti nemohli; ješto
|
|---|
| [13] |
jsme my skrze to ještě za živnosti i také po smrti jeho dotčeného Hanuše hrabie od
|
|---|
| [14] |
něho samého a potom také i od dědicuov jeho o dokonání trhu toho podle zápisu
|
|---|
| [15] |
našeho jim na to vydaného, a zvláště také od věřiteluov, kterým častopsaný Hanuš
|
|---|
| [16] |
hrabie až do vosmnácte tisíc zlatých renjských dlužen byl, za kterúžto summu osoby
|
|---|
| [17] |
z stavu rytieřského a jiní poddaní v témž hrabství slíbili jsou a v rukojemství se
|
|---|
| [18] |
zavázali a ještě v něm stojí, (kterýžto dluoh těch vosmnácte tisíc zlatých rejnských
|
|---|
| [19] |
my za něho Hanuše hrabie též podle toho trhu na se k zaplacení přijíti jsme ráčili),
|
|---|
| [20] |
často a mnohokrát navštívení a následováni bejvali, skrze čehož my netoliko pro uva-
|
|---|
| [21] |
rování dotčeného Hanuše pozůstalých dědicuov i také vériteluov a rukojmie jich,
|
|---|
| [22] |
ale také naši samych znamenitń škodu, kteráž na nás skrze prodlení té věci lichvami
|
|---|
| [23] |
a jinými obtížnostmi, které by z toho přišly, vzniknúti mohla, a vzláště vzhlédše na
|
|---|
| [24] |
zápis náš: z té příčiny jsme v tom jiné cesty a prostředky vyhledati a obmysliti
|
|---|
| [25] |
racili, tak abychom takovému trhu a zápisu našemu dosti učiniti a dluhy zaplatiti,
|
|---|
| [26] |
i také jednu i druhú stranu před většími škodami, kteréby z toho přišly, uvaro-
|
|---|
| [27] |
|
|---|
| [28] |
A protož jsme se s urozeným Janem z Pernštaina a na Helfenštaině, věrným
|
|---|
| [29] |
naším milým, o to hrabství na nížepsané cesty a prostředky v jednání dáti ráčili, a jme-
|
|---|
| [30] |
novitě že jsme dotčenému Janovi z Pernštaina, dědicóm a budúcím jeho nyní dotčené
|
|---|
| [31] |
hrabství Klacké se všemi a všelijakými svobodami, privilejemi, vrchnostmi, sprave-
|
|---|
| [32] |
dlnostmi a se všemi příslušnostmi a tím vším zpuosobem, tak jak jsou jej sami do-
|
|---|
| [33] |
tčení hrabata z Hardeku v držení a užívání byli, a zvláště také s mincí, s minco-
|
|---|
| [34] |
váním, — však na ten zpuosob, aby oni tu nejináče než na český stříž a zrno minci
|
|---|
| [35] |
dělati a biti dali, aby se podle vyměření a zřiezení mincovního v Čechách s českú
|
|---|
| [36] |
mincí srovnávala, tak jak by se pak v království našem Českém nyní aneb potomně
|
|---|
| [37] |
jednoho každého času při minci a mincování zachovávalo, — v osmdesáti třech tisících
|
|---|
| [38] |
čtyři stech a šestdesáti čtyřech zlatých rejnských, za zlatý čtrmescítma grošuov
|
|---|
| [39] |
bílých a za groš sedm peněz též bílých počítajíc, od datum tohoto zápisu našeho do
|
|---|
