402 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
všemi sami za se, dědice a budúcí naše krále České: jakož jsme léta oc třitcátého
čtvrtého s povolením všech stavuov království našeho Českého hrabství Kladské v témž
království našem Českém ležící se všemi a všelijakými jeho příslušnostmi od někdy
Hanuše a Voldřicha bratřích hrabat z Hardeku pravým a svobodným trhem za summu
peněz jmenovitů koupili a v moc naši dosáhli, a jim takovû summu a záplatu za
hrabství ujistili; tak jakž zápisové naši jim na to vydani ve dcky zemské vložení
v sobě zní a zavírají. Ale poněvadž my pro znamenitá vydání, kterými sme těchto
časuov až posavad v našich náležitých potrebách válečných na najvyžší obtěžování
býti ráčili; jsme ten trh, co jse dotčeného Hanuše hrabí z Hardeku a dédicuov
jeho dílu a spravedlnosti jich dotýče, podle zápisu našeho jim na to vydaného k konci
a vykonání přivésti ani se penězi, aby se to vykonati mohlo, opatřiti nemohli; ješto
jsme my skrze to ještě za živnosti i také po smrti jeho dotčeného Hanuše hrabie od
něho samého a potom také i od dědicuov jeho o dokonání trhu toho podle zápisu
našeho jim na to vydaného, a zvláště také od věřiteluov, kterým častopsaný Hanuš
hrabie až do vosmnácte tisíc zlatých renjských dlužen byl, za kterúžto summu osoby
z stavu rytieřského a jiní poddaní v témž hrabství slíbili jsou a v rukojemství se
zavázali a ještě v něm stojí, (kterýžto dluoh těch vosmnácte tisíc zlatých rejnských
my za něho Hanuše hrabie též podle toho trhu na se k zaplacení přijíti jsme ráčili),
často a mnohokrát navštívení a následováni bejvali, skrze čehož my netoliko pro uva-
rování dotčeného Hanuše pozůstalých dědicuov i také vériteluov a rukojmie jich,
ale také naši samych znamenitń škodu, kteráž na nás skrze prodlení té věci lichvami
a jinými obtížnostmi, které by z toho přišly, vzniknúti mohla, a vzláště vzhlédše na
zápis náš: z té příčiny jsme v tom jiné cesty a prostředky vyhledati a obmysliti
racili, tak abychom takovému trhu a zápisu našemu dosti učiniti a dluhy zaplatiti,
i také jednu i druhú stranu před většími škodami, kteréby z toho přišly, uvaro-
vati mohli.
A protož jsme se s urozeným Janem z Pernštaina a na Helfenštaině, věrným
naším milým, o to hrabství na nížepsané cesty a prostředky v jednání dáti ráčili, a jme-
novitě že jsme dotčenému Janovi z Pernštaina, dědicóm a budúcím jeho nyní dotčené
hrabství Klacké se všemi a všelijakými svobodami, privilejemi, vrchnostmi, sprave-
dlnostmi a se všemi příslušnostmi a tím vším zpuosobem, tak jak jsou jej sami do-
tčení hrabata z Hardeku v držení a užívání byli, a zvláště také s mincí, s minco-
váním, — však na ten zpuosob, aby oni tu nejináče než na český stříž a zrno minci
dělati a biti dali, aby se podle vyměření a zřiezení mincovního v Čechách s českú
mincí srovnávala, tak jak by se pak v království našem Českém nyní aneb potomně
jednoho každého času při minci a mincování zachovávalo, — v osmdesáti třech tisících
čtyři stech a šestdesáti čtyřech zlatých rejnských, za zlatý čtrmescítma grošuov
bílých a za groš sedm peněz též bílých počítajíc, od datum tohoto zápisu našeho do
