| [1] |
390 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
Bohuši z Cechtina a na Uponěticích, že sou své vlastní pečeti vedle mé dali přivěsiti
|
|---|
| [3] |
k tomůto listu, sobě a svým erbuom bez škody. Jenž jest dán a psán na Pardubicích
|
|---|
| [4] |
v pátek po svatých Filipu a Jakubu léta páně tisícího pětistého třidcátého šestého
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Téhož roku a dne stala se smlouva, vedle kteréž směnil Jan Jetřich Černohorský
|
|---|
| [7] |
z Bozkovic zámek Vranov, zámek Jemnici se vším příslušenstvím Janovi z Pernšteina, kterýž
|
|---|
| [8] |
převedl zase všechny zápisy na klášter Třebíč a připsal ještě 15.000 (P gr. česk. jmenova-
|
|---|
| [9] |
nému Janu Jetřichovi. (Ibidem f. 339. 340.)
|
|---|
| [10] |
Arch. m. Brn. cod. Pernst. č. 132 f. 340 b.
|
|---|
| [11] |
343.
|
|---|
| [12] |
Nařízení Jana z Pernšteina o pobytu židů v městě Novém Bydžově. — V Novém Bydžově
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
My purgmistr a rada svrchupsané oznamujem tiemto zdpisem všem tak ny-
|
|---|
| [15] |
nějším jako i budúcím našim na potomní čas, že s raddů a z rozkázání JMti pána,
|
|---|
| [16] |
pana našeho milostivého pana Jana z Pernšteina toto jest židuom zdejším uloženo
|
|---|
| [17] |
a tiemto zápisem utvrzeno pod pokutú 10 kop. míš., který by se v tom na budici
|
|---|
| [18] |
|
|---|
| [19] |
A to takto, že žádný žid, který jest hospodářem nyní v této obci, že nemá
|
|---|
| [20] |
u sebe v domě jmíti ani přechovávati žádného podruha ani žádného zetě pod žádným
|
|---|
| [21] |
zpuosobem, a ti; kteří nyní u sebe mají podruhy nebo zetě, ty aby konečně do
|
|---|
| [22] |
4 neděl odbyli a vybyli, a jiných potom aby nepřijímali na časy budúcí pod tüz
|
|---|
| [23] |
pokutú, tak jakž jest nahoře zapsáno. A jestliže by který žid zde syna kterého vo-
|
|---|
| [24] |
ženil a nebolito dceru vdal, tehdy též ve @уй nedělích konečně aby jich od sebe
|
|---|
| [25] |
vybyl, a to pod touž pokutou 10 kop. A také přespolních židuov aby bez vědomí
|
|---|
| [26] |
ouřadu u sebe nepřechovávali déle do třetího dne.
|
|---|
| [27] |
A toto pak jest velmi přísné rozkázání JMti pána, pana našeho milostivého,
|
|---|
| [28] |
aby to bylo držáno pevně na časy budúcí potomní, a to takto: jestliže by kdy který
|
|---|
| [29] |
žid chtěl duom svuoj prodati aneb najíti jinému židu, tehdy ouřad nemá toho do-
|
|---|
| [30] |
pustiti, aby jiný žid mohl to od něho kúpiti, pod uvarovániem hněvu JMti; než žid
|
|---|
| [31] |
ten aby duom ten prodal kfestanu.
|
|---|
| [32] |
Item umrel-liby z hospodafuov který žid, tehdy nemá žid jinÿ v ten duom
|
|---|
| [33] |
uveden bajti, neż aby též křesťanu byl prodán.
|
|---|
| [34] |
Item též i toto JMtí pánem, panem naším milostivým nařízeno: kterému by
|
|---|
| [35] |
koli židu z hospodářuov žena umřela anebo opět židovce muž umřel, tehdy židu
|
|---|
| [36] |
nemá tomu dopuštieno [bajti], aby se mohl zase do toho domu vozeniti, nez aby tu
|
|---|
| [37] |
byl v tom domě do smrti; a též židovka to vdova nemá se do toho domu vdáti aZ
|
|---|
| [38] |
do smrti své; než chce-li se žid ženiti aneb židovka vdáti, tehdy vožeň se z města
|
|---|
