[1] |
360 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
350 zlatých s tou výminkou, kdyby jakákoliv zkáza na panství Židlochovské přišla, že jmeno-
|
---|
[3] |
vanému konventu nemá to býti k žádné škodě. V Brně v neděli před sv. Matoušem (17. září)
|
---|
[4] |
1531. Smlouvu takovou potvrdil král Ferdinand listem ze dne 7. listopadu 1531 v Insbruku.
|
---|
[5] |
(Arch. měst. v Brně cod. Pernst. 132. f. 310. (b)
|
---|
[6] |
281. Panna Barbora z Tavikovic, převora kláštera Dalešického, i všecken konvent
|
---|
[7] |
postoupily Janovi z Pernšteina ve vsi Lechvicích 4 lány a 3 podsedky, začež jim má vydáváno
|
---|
[8] |
býti platu na každý rok 20 zl. — V Rauchovanech v neděli po sv. Šimonu Judy [29. října]
|
---|
[9] |
1531. (Arch. měst. v Brně cod. Pernst. 132. f. 312.)
|
---|
[10] |
282.
|
---|
[11] |
Poslední pořízení Vojtěcha z Pernšteina, kterýmž činí otcovským poručníkem dětí a statkův
|
---|
[12] |
svých bratra svého Jana z Pernšteina i nařizuje, jak by dcery jeho opatřeny býti měly, co
|
---|
[13] |
státi se má s dětmi i se statky, kdyby bratr jeho Jan zemřel, kdyby děti jeho (Vojtěcha)
|
---|
[14] |
pomřely; činí opatření v příčině lidí dědičných, dluhů špitálu; vymiňuje si ze statku svého
|
---|
[15] |
odkázati do 15000 (f gr. č., komuž by se mu líbilo. — 1531, 22. list.
|
---|
[16] |
Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice, amen. Já Vojtěch z Pernšteina a na
|
---|
[17] |
Pardubicích vyznávám tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří anebo čtouci
|
---|
[18] |
slyšeti budou, že jakož urozený pán pan Vilém z Pernšteina a na Helfenšteině, pan
|
---|
[19] |
otec muoj milý dobré paměti, rozdíl o statek mezi mnou a panem Janem z Peruêteina,
|
---|
[20] |
panem bratrem mým milým, i poručenství o statku svém učiniti a zříditi jest
|
---|
[21] |
ráčil, vedle kteréhož rozdílu a poručenství v panování a v držení statku svého sem
|
---|
[22] |
všel; a v tom následuje pana otce svého a znamenaje běh i neustavičnost světa tohoto,
|
---|
[23] |
že všecko, což na něm živo jest, k místu a k konci svému přijíti a umříti musi,
|
---|
[24] |
a toho cíle žádný chybiti nemůž: toho žádostiv sa o statku svém, kterýž z daru
|
---|
[25] |
milosti pána Boha všemohoucího nyní mám anebo ještě míti budu, s pomocí jeho
|
---|
[26] |
svaté milosti zříditi a zpuosobiti chci, chtíc tomu rád, aby zmatkuov žádných o mém
|
---|
[27] |
statku pozuostalém, ač by mne pán Buoh všemohoucí s tohoto svéta povolati a vzíti
|
---|
[28] |
ráčil, nebylo, jakož nic jistšího před sebou nemáme než-li smrt a nejistsího nežli
|
---|
[29] |
hodinu smrti. Kdež já svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina, souc při celém zdraví těla
|
---|
[30] |
i rozumu, a maje list mocný od nejjasnějšího knížete a pána, pana Ludvíka Uher-
|
---|
[31] |
ského a Českého sc krále a markrabí Moravského, pána mého milostivého, tak abych
|
---|
[32] |
mohl a moc měl statek syuoj všecek dědičný, zápisný, manský, mohovitý i nemoho-
|
---|
[33] |
vity ziíditi, dáti, poručiti i odkázati za zdravého života neb na smrtedlné posteli,
|
---|
[34] |
komuž by mi se zdálo a líbilo, jakož týž list od JKMti mně daný to všecko v sobě
|
---|
[35] |
šíře a světleji ukazuje a zavírá:
|
---|
[36] |
Kdež já na takové JKMti obdarování takové zřízení a mocné poručenství
|
---|
[37] |
činím dětí svých i statku svého, tak jakož dole psáno stojí.
|
---|
[38] |
Item, jestliže by mne svrchupsaného Vojtěcha pán Buoh smrti uchovati ne-
|
---|
[39] |
ráčil, činím mocného a otcovského poručníka dětí svých i statku svého urozeného
|
---|