| [1] |
348 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
něco z Uher jednati musel, že jeho tak opatroval, že neví, zač sou, jako k tomu
|
|---|
| [3] |
rozumu mluvíc, že jest Strachota od pana Lva něco šikoval v Uhřích.
|
|---|
| [4] |
Item, také mi pán toho dne prav[i], že pan Albrecht [z] Sternberka jest
|
|---|
| [5] |
velmi zlej na pana Lva, a když by se jedné upokojilo, že by jeho chtěl před králem
|
|---|
| [6] |
obžalovati, a to z toho: když jest pan Albrecht v Čechách onoho času, když pan
|
|---|
| [7] |
Lev z pány z Rosmberka činiti měl o kšaft pana Petra z Rosmberka, bratrství zbíral,
|
|---|
| [8] |
že jest to všecko šlo z pana Lva návodu, a že jest pan Lev s panem Albrechtem
|
|---|
| [9] |
učinil smlúvu pečetěnú, že jemu má dáti V tisíc, a že mu jich nedal a nechce dáti,
|
|---|
| [10] |
že jest o to mezi nimi; že jest se tu škaredá věc zběhla, že pro svůj užitek chtěl
|
|---|
| [11] |
takovú věc mimo řád a právo v zemi zdvihniti, jeśto z toho byla musela válka po
|
|---|
| [12] |
zemským, že jest tu věc mezi panem Lvem a panem Albrechtem všecku jednal a při
|
|---|
| [13] |
panu Albrechtovi toho času tak byl; a že on Čech neníčky leží v Daliborce; kdyby on
|
|---|
| [14] |
tázán byl, že se bojí, že by něco šeredného vyznal.
|
|---|
| [15] |
A kdyby pan Albrecht z Sternberka byl pána našeho bezpečen, že by tu věc
|
|---|
| [16] |
na pana Lva, že se toho bojí, vedl.
|
|---|
| [17] |
A toho sme také na té jízdě do Poznani zpolu mluvili; že pan Lev a jiní,
|
|---|
| [18] |
kteříž s ním srozumění mají, jedné na nějakej krále JMti klišku [klísku ?] a nesčestí
|
|---|
| [19] |
čekají, když by Turek se Moravy, Slezska zmocnil aneb že by se i ty dvě země
|
|---|
| [20] |
vojvodovi poddaly, Ze by tepruv s sebü majíc těžkost, do krále JMti z scbů hejbali
|
|---|
| [21] |
a dorážeti chtěli, a udělali by sobé s Slezáky a Moravany srozuméní.
|
|---|
| [22] |
[In tergo:] Hern Leeben und Hern von Pernstein betreffend.
|
|---|
| [23] |
Archiv kniż. M. z Lobkovic v Roudnici B. 125. Orig.
|
|---|
| [24] |
|
|---|
| [25] |
Vojtěch z Pernšteina dává městečku Chlumci nad Cidlinou pastviště „vobec“ k dědičnému
|
|---|
| [26] |
držení a užívání. — V Pardubicích 1531, 20. ledna.
|
|---|
| [27] |
Vojtéch z Pern&taina a na Pardubicích, najvyšší hofmistr království Českého
|
|---|
| [28] |
a hajtman krále JMti téhož království, pán dědičný a pravý držitel panství Chlu-
|
|---|
| [29] |
meckého, známo činím tímto listem obecně přede všemi, kdež čten anebo čtouci
|
|---|
| [30] |
slyšán bude, že jsou předstoupili přede mně opatrní purgmistr a konšelé i všecka
|
|---|
| [31] |
obec městečka mého Chlumce, snažnými prosbami a s pilností mně prosíce, abych
|
|---|
| [32] |
jim tu milost učinil pro zlepšení živností jejich a toho městečka, a pastviště, kterýž
|
|---|
| [33] |
slove vobec, abych jim dal, kteráž leží podle Koněťupku a podle hlubokého
|
|---|
| [34] |
rybníka až k Příbralku, a tak leží podle luk Turovských a po silnici, kteráž jde
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Kdež já svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina majíce zvláštní prohlídání na to,
|
|---|
| [37] |
jak by poddaní moji nejlépe seděti a živnosti své provozovati mohli, slyševše svrchu-
|
|---|
