348 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
něco z Uher jednati musel, že jeho tak opatroval, že neví, zač sou, jako k tomu
rozumu mluvíc, že jest Strachota od pana Lva něco šikoval v Uhřích.
Item, také mi pán toho dne prav[i], že pan Albrecht [z] Sternberka jest
velmi zlej na pana Lva, a když by se jedné upokojilo, že by jeho chtěl před králem
obžalovati, a to z toho: když jest pan Albrecht v Čechách onoho času, když pan
Lev z pány z Rosmberka činiti měl o kšaft pana Petra z Rosmberka, bratrství zbíral,
že jest to všecko šlo z pana Lva návodu, a že jest pan Lev s panem Albrechtem
učinil smlúvu pečetěnú, že jemu má dáti V tisíc, a že mu jich nedal a nechce dáti,
že jest o to mezi nimi; že jest se tu škaredá věc zběhla, že pro svůj užitek chtěl
takovú věc mimo řád a právo v zemi zdvihniti, jeśto z toho byla musela válka po
zemským, že jest tu věc mezi panem Lvem a panem Albrechtem všecku jednal a při
panu Albrechtovi toho času tak byl; a že on Čech neníčky leží v Daliborce; kdyby on
tázán byl, že se bojí, že by něco šeredného vyznal.
A kdyby pan Albrecht z Sternberka byl pána našeho bezpečen, že by tu věc
na pana Lva, že se toho bojí, vedl.
A toho sme také na té jízdě do Poznani zpolu mluvili; že pan Lev a jiní,
kteříž s ním srozumění mají, jedné na nějakej krále JMti klišku [klísku ?] a nesčestí
čekají, když by Turek se Moravy, Slezska zmocnil aneb že by se i ty dvě země
vojvodovi poddaly, Ze by tepruv s sebü majíc těžkost, do krále JMti z scbů hejbali
a dorážeti chtěli, a udělali by sobé s Slezáky a Moravany srozuméní.
[In tergo:] Hern Leeben und Hern von Pernstein betreffend.
Archiv kniż. M. z Lobkovic v Roudnici B. 125. Orig.
263.
Vojtěch z Pernšteina dává městečku Chlumci nad Cidlinou pastviště „vobec“ k dědičnému
držení a užívání. — V Pardubicích 1531, 20. ledna.
Vojtéch z Pern&taina a na Pardubicích, najvyšší hofmistr království Českého
a hajtman krále JMti téhož království, pán dědičný a pravý držitel panství Chlu-
meckého, známo činím tímto listem obecně přede všemi, kdež čten anebo čtouci
slyšán bude, že jsou předstoupili přede mně opatrní purgmistr a konšelé i všecka
obec městečka mého Chlumce, snažnými prosbami a s pilností mně prosíce, abych
jim tu milost učinil pro zlepšení živností jejich a toho městečka, a pastviště, kterýž
slove vobec, abych jim dal, kteráž leží podle Koněťupku a podle hlubokého
rybníka až k Příbralku, a tak leží podle luk Turovských a po silnici, kteráž jde
k Lisicům.
Kdež já svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina majíce zvláštní prohlídání na to,
jak by poddaní moji nejlépe seděti a živnosti své provozovati mohli, slyševše svrchu-
