| [1] |
|
|---|
| [2] |
425. Jan z Pernšteina žádá Půtu z Ludanic, aby na list správní, jejž dává na panství
|
|---|
| [3] |
Vsetínské Janovi biskupu Olomouckému a Přemkovi z Víckova, jako poručníkům sirotkiv
|
|---|
| [4] |
a statků po nebożtiku Sigmundovi Nekšovi z Landeku, za rukojmí podle jiných pánův se
|
|---|
| [5] |
zapsal za něho (Pernšteina), za správu slíbil a k tomu listu pečet přitiskl. — Na Pardubicích
|
|---|
| [6] |
v sobotu po Rozeslání apoštolů bož. (16. července) 1547. (Orig. pap. v arch. Třeboňském,
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
426.
|
|---|
| [9] |
Jan z PeruSteina Tfrebíéskym o dávání desátku faráři v Staříči a faráři Třebíčskému.
|
|---|
| [10] |
V Pardubicích 1547, 23. července.
|
|---|
| [11] |
(Jan z Pernšteina oc.) Třebíčští milí! Kdež mi oznamujete, že by paní sestra
|
|---|
| [12] |
má faráře do Staříče na peníze zjednala, a desátek lidí Kracnovských že k té faře
|
|---|
| [13] |
náleží, a naučení že máte, poněvadž jest na peníze zjednán, abyste mu toho desátku
|
|---|
| [14] |
nedávali: a protož ten desátek složití rozkažte, a bez vědomosti mé jeho nevydávejte.
|
|---|
| [15] |
Což se Slavického desátku dotýče, to já dobře pamatuji, že za prvního držení
|
|---|
| [16] |
mého Třebíče vždycky jest faráři Třebíckému dáván byl; pak kudy jest se to zběhlo
|
|---|
| [17] |
za pana Jetřicha, že mu dáván nebyl, toho nevím. I píši já paní sestře list za to
|
|---|
| [18] |
žádajíc, aby ten desátek předce dáván byl, jako prvý. Protož jí ten list pošlete.
|
|---|
| [19] |
Datum na Pardubicích v sobotu po Sté. Maří Mandaleně, léta 1547.
|
|---|
| [20] |
Opatrným purkmistru a konšelóm Třebíckým věrným milým.
|
|---|
| [21] |
Arcib. archiv v Praze. Orig. Parochialia T & U.
|
|---|
| [22] |
427.
|
|---|
| [23] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, že vypravil k němu na Pardubice Pertolta z Lipého
|
|---|
| [24] |
a Šebestiana z Weitmile, aby ho .smluvili s knížetem Těšínským. — V Praze 1547, 5. srpna.
|
|---|
| [25] |
(Janovi z Pernstaina.) Ferdinand oc. Urozený věrný ná$ milf! Jakozt sme
|
|---|
| [26] |
pred tím na ponízénou prosbu a psaní tvé odpověď dáti ráčili;, že osvícený Václav
|
|---|
| [27] |
kníže Těšínské, ujec náš věrný milý, odsud neodjede, dokudž by prvé příjezd tvuoj
|
|---|
| [28] |
sem k nám nebyl, neb sme toho úmyslu byli, mezi tebou a týmž knížetem jednati
|
|---|
| [29] |
a vás smluviti chtěli: ale vědětiť dáváme, že jest náhlá potřeba témuž knížeti nastala,
|
|---|
| [30] |
tak že jemu maršálek jeho v knížetství Těšínským, kterejž knížetství téhož knížete
|
|---|
| [31] |
a jiné věci jeho spravoval, umřel, a proto též kníže odsud odjeti muosí a tudy k tobě
|
|---|
| [32] |
k Pardubicím jeti chce. Kdež chtíc my, aby nicméně ty věci mezi týmž knížetem a
|
|---|
| [33] |
tebou přátelsky srovnány býti mohly, protož sme urozené Pertolta z Lippého na
|
|---|
| [34] |
Krumlově najvyššího maršálka království Českého, a Šebestiana z Weitmile na Cho-
|
|---|
| [35] |
mutově, věrné naše milé, jakožto komisaře naše k tobé vypraviti a jim porúčeti ráčili,
|
|---|
| [36] |
aby mezi častopsanejm knížétem Těšínskejm a tebou přátelsky jednali a to mezi vámi
|
|---|
| [37] |
na dobré míře, jakž konečně nepochybujem, postavili. K tobě sme té milostivé naděje,
|
|---|
| [38] |
že se v tom ve všem slušně a povolně najíti dáš a na osobě tvé že nic nesejde, neb
|
|---|
| [39] |
33+
|
|---|
