z roku 1547. 259
425. Jan z Pernšteina žádá Půtu z Ludanic, aby na list správní, jejž dává na panství
Vsetínské Janovi biskupu Olomouckému a Přemkovi z Víckova, jako poručníkům sirotkiv
a statků po nebożtiku Sigmundovi Nekšovi z Landeku, za rukojmí podle jiných pánův se
zapsal za něho (Pernšteina), za správu slíbil a k tomu listu pečet přitiskl. — Na Pardubicích
v sobotu po Rozeslání apoštolů bož. (16. července) 1547. (Orig. pap. v arch. Třeboňském,
fam. Pernsteiu.)
426.
Jan z PeruSteina Tfrebíéskym o dávání desátku faráři v Staříči a faráři Třebíčskému.
V Pardubicích 1547, 23. července.
(Jan z Pernšteina oc.) Třebíčští milí! Kdež mi oznamujete, že by paní sestra
má faráře do Staříče na peníze zjednala, a desátek lidí Kracnovských že k té faře
náleží, a naučení že máte, poněvadž jest na peníze zjednán, abyste mu toho desátku
nedávali: a protož ten desátek složití rozkažte, a bez vědomosti mé jeho nevydávejte.
Což se Slavického desátku dotýče, to já dobře pamatuji, že za prvního držení
mého Třebíče vždycky jest faráři Třebíckému dáván byl; pak kudy jest se to zběhlo
za pana Jetřicha, že mu dáván nebyl, toho nevím. I píši já paní sestře list za to
žádajíc, aby ten desátek předce dáván byl, jako prvý. Protož jí ten list pošlete.
Datum na Pardubicích v sobotu po Sté. Maří Mandaleně, léta 1547.
Opatrným purkmistru a konšelóm Třebíckým věrným milým.
Arcib. archiv v Praze. Orig. Parochialia T & U.
427.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, že vypravil k němu na Pardubice Pertolta z Lipého
a Šebestiana z Weitmile, aby ho .smluvili s knížetem Těšínským. — V Praze 1547, 5. srpna.
(Janovi z Pernstaina.) Ferdinand oc. Urozený věrný ná$ milf! Jakozt sme
pred tím na ponízénou prosbu a psaní tvé odpověď dáti ráčili;, že osvícený Václav
kníže Těšínské, ujec náš věrný milý, odsud neodjede, dokudž by prvé příjezd tvuoj
sem k nám nebyl, neb sme toho úmyslu byli, mezi tebou a týmž knížetem jednati
a vás smluviti chtěli: ale vědětiť dáváme, že jest náhlá potřeba témuž knížeti nastala,
tak že jemu maršálek jeho v knížetství Těšínským, kterejž knížetství téhož knížete
a jiné věci jeho spravoval, umřel, a proto též kníže odsud odjeti muosí a tudy k tobě
k Pardubicím jeti chce. Kdež chtíc my, aby nicméně ty věci mezi týmž knížetem a
tebou přátelsky srovnány býti mohly, protož sme urozené Pertolta z Lippého na
Krumlově najvyššího maršálka království Českého, a Šebestiana z Weitmile na Cho-
mutově, věrné naše milé, jakožto komisaře naše k tobé vypraviti a jim porúčeti ráčili,
aby mezi častopsanejm knížétem Těšínskejm a tebou přátelsky jednali a to mezi vámi
na dobré míře, jakž konečně nepochybujem, postavili. K tobě sme té milostivé naděje,
že se v tom ve všem slušně a povolně najíti dáš a na osobě tvé že nic nesejde, neb
33+
