EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
258 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina

[2]
a k tomu nemalej počet sedlákuov do týchž měst Pražských vpustili a přijali, a nad
[3]
to i do krajuov, aby jich pomocí a retunkem proti nám neopouštěli, psali a žádali.
[4]
Nez my sme k tobě milostivé víry a naděje, že ty neohlédaje se na žádného, k nám
[5]
se věrně a poddaně, jakž se sám k tomu v psaní svém podáváš, zachováš. A my
[6]
tobě to milostí naší královsků spomínati i nahrazovati ráčieme. Neb ten lid
[7]
válečný pro opatření osoby naší královské při nás míti ráčíme. A kdybychom toho
[8]
lidu při nás nebyli měli; nevíme, kterak bychom nyní na zámku Pražském z vejš
[9]
dotčených příčin bezpeéni byli.

[10]
Coż se pak knížete Těšínského dotýče, jináče jsme se nenadáli, poněvadž jsi
[11]
na cestě k Praze již byl, že předse sem dojedeš, protož sme tou věcí, očekávajíc na
[12]
příjezd tvuoj, poodtáhli. Avšak prvé, než dotčený kníže odsud odjede, ráčieme tebe
[13]
s ním sročiti a k tomu se sami neb skrze některé rady naše přičiniti, pokudž možné,
[14]
abyste prdtelsky smluveni a srovndni byti mohli. Pakli by k smlúvě přivedeno býti
[15]
nemohlo, tehdy se v tom k oběma stranám spravedlivě zachováme. Datum ut supra.
[16]
[Na hradě Pražském, v sobotu po sv. Prokopě leta XLVII.]

[17]
Místodržit. archiv král. Ceského, Missiven 1547-—49, sv. 41., fol. 41. v.

[18]
424.

[19]
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina: aby vyvracel zlé zprávy, které se o něm roznášejí.
[20]
Oznamuje brzké svolání sněmu. V Praze 1547, 9. července.

[21]
(Janovi z Pern&taina.) Ferdinad oc. Urozený, věrný náš milý! Psaní tvému,
[22]
které jsi nám učinil oznamujíc, že jsú po tvém do Obory příjezdu některé osoby
[23]
z krajuov Hradeckého, Chrudimského a Čáslavského k tobě přijely, a co s tebů mluvily,
[24]
a jakü stíznost nad nynějšími různicemi mají sc: tomu všemu jsme vyrozuméti ráčili.
[25]
I poněvadž my jiného úmyslu býti neráčíme, než podle slušnosti a spravedlnosti, jakž
[26]
mandáty naše svědčí, k poddaným našim na žádného mocí nesahajíc jse zachovati,
[27]
nemají čeho sobě do nás stěžovati. Neb ten lid, kterýž při nás jest, pro opatření
[28]
osoby naší vlastní, znajic, kterak se Pražané přes obeslání proti nám králi pánu svému
[29]
zasadili; o čemž jsme tobě předešlým psaním oznámili, potřebovati ráčieme. Protož
[30]
budeš moci těm dotčeným osobám z krajuov i jinym ozndmiti, aby takovym ne-
[31]
gruutovnym zprávám o nás nevérili a lidu obecnymu ani sami sebe pozdvihovati nedali,
[32]
tak jakž jsü nám o tom napsali, že nás krále pána svého neopustí; a my také na
[33]
jiném býti neráčieme, než což najspíše k tomu se upräzdniti budeme moci, sněm
[34]
obecní v tomto královstvie položiti, rozepsati a.všecko to, což nám, královstvie a pod-
[35]
daným našim dobrého a užitečného znáti budeme, jednati a k tomu dopomáhati
[36]
ráčieme, tak že sobě žádný slušně nebude jmíti čeho do nás stěžovati. Datum n
[37]
hradě Pražském v sobotu po svatým Prokopě léta oc LXVII. a království ut supra.

[38]
MistodrZit. archiv krél. Ceského, Missiven 1517—49, sv. 41, fol. 42.


Text viewFacsimile