[1] |
258 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
a k tomu nemalej počet sedlákuov do týchž měst Pražských vpustili a přijali, a nad
|
---|
[3] |
to i do krajuov, aby jich pomocí a retunkem proti nám neopouštěli, psali a žádali.
|
---|
[4] |
Nez my sme k tobě milostivé víry a naděje, že ty neohlédaje se na žádného, k nám
|
---|
[5] |
se věrně a poddaně, jakž se sám k tomu v psaní svém podáváš, zachováš. A my
|
---|
[6] |
tobě to milostí naší královsků spomínati i nahrazovati ráčieme. Neb ten lid
|
---|
[7] |
válečný pro opatření osoby naší královské při nás míti ráčíme. A kdybychom toho
|
---|
[8] |
lidu při nás nebyli měli; nevíme, kterak bychom nyní na zámku Pražském z vejš
|
---|
[9] |
dotčených příčin bezpeéni byli.
|
---|
[10] |
Coż se pak knížete Těšínského dotýče, jináče jsme se nenadáli, poněvadž jsi
|
---|
[11] |
na cestě k Praze již byl, že předse sem dojedeš, protož sme tou věcí, očekávajíc na
|
---|
[12] |
příjezd tvuoj, poodtáhli. Avšak prvé, než dotčený kníže odsud odjede, ráčieme tebe
|
---|
[13] |
s ním sročiti a k tomu se sami neb skrze některé rady naše přičiniti, pokudž možné,
|
---|
[14] |
abyste prdtelsky smluveni a srovndni byti mohli. Pakli by k smlúvě přivedeno býti
|
---|
[15] |
nemohlo, tehdy se v tom k oběma stranám spravedlivě zachováme. Datum ut supra.
|
---|
[16] |
[Na hradě Pražském, v sobotu po sv. Prokopě leta XLVII.]
|
---|
[17] |
Místodržit. archiv král. Ceského, Missiven 1547-—49, sv. 41., fol. 41. v.
|
---|
[18] |
|
---|
[19] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina: aby vyvracel zlé zprávy, které se o něm roznášejí.
|
---|
[20] |
Oznamuje brzké svolání sněmu. — V Praze 1547, 9. července.
|
---|
[21] |
(Janovi z Pern&taina.) Ferdinad oc. Urozený, věrný náš milý! Psaní tvému,
|
---|
[22] |
které jsi nám učinil oznamujíc, že jsú po tvém do Obory příjezdu některé osoby
|
---|
[23] |
z krajuov Hradeckého, Chrudimského a Čáslavského k tobě přijely, a co s tebů mluvily,
|
---|
[24] |
a jakü stíznost nad nynějšími různicemi mají sc: tomu všemu jsme vyrozuméti ráčili.
|
---|
[25] |
I poněvadž my jiného úmyslu býti neráčíme, než podle slušnosti a spravedlnosti, jakž
|
---|
[26] |
mandáty naše svědčí, k poddaným našim na žádného mocí nesahajíc jse zachovati,
|
---|
[27] |
nemají čeho sobě do nás stěžovati. Neb ten lid, kterýž při nás jest, pro opatření
|
---|
[28] |
osoby naší vlastní, znajic, kterak se Pražané přes obeslání proti nám králi pánu svému
|
---|
[29] |
zasadili; o čemž jsme tobě předešlým psaním oznámili, potřebovati ráčieme. Protož
|
---|
[30] |
budeš moci těm dotčeným osobám z krajuov i jinym ozndmiti, aby takovym ne-
|
---|
[31] |
gruutovnym zprávám o nás nevérili a lidu obecnymu ani sami sebe pozdvihovati nedali,
|
---|
[32] |
tak jakž jsü nám o tom napsali, že nás krále pána svého neopustí; a my také na
|
---|
[33] |
jiném býti neráčieme, než což najspíše k tomu se upräzdniti budeme moci, sněm
|
---|
[34] |
obecní v tomto královstvie položiti, rozepsati a.všecko to, což nám, královstvie a pod-
|
---|
[35] |
daným našim dobrého a užitečného znáti budeme, jednati a k tomu dopomáhati
|
---|
[36] |
ráčieme, tak že sobě žádný slušně nebude jmíti čeho do nás stěžovati. Datum n
|
---|
[37] |
hradě Pražském v sobotu po svatým Prokopě léta oc LXVII. a království ut supra.
|
---|
[38] |
MistodrZit. archiv krél. Ceského, Missiven 1517—49, sv. 41, fol. 42.
|
---|