258 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
a k tomu nemalej počet sedlákuov do týchž měst Pražských vpustili a přijali, a nad
to i do krajuov, aby jich pomocí a retunkem proti nám neopouštěli, psali a žádali.
Nez my sme k tobě milostivé víry a naděje, že ty neohlédaje se na žádného, k nám
se věrně a poddaně, jakž se sám k tomu v psaní svém podáváš, zachováš. A my
tobě to milostí naší královsků spomínati i nahrazovati ráčieme. Neb ten lid
válečný pro opatření osoby naší královské při nás míti ráčíme. A kdybychom toho
lidu při nás nebyli měli; nevíme, kterak bychom nyní na zámku Pražském z vejš
dotčených příčin bezpeéni byli.
Coż se pak knížete Těšínského dotýče, jináče jsme se nenadáli, poněvadž jsi
na cestě k Praze již byl, že předse sem dojedeš, protož sme tou věcí, očekávajíc na
příjezd tvuoj, poodtáhli. Avšak prvé, než dotčený kníže odsud odjede, ráčieme tebe
s ním sročiti a k tomu se sami neb skrze některé rady naše přičiniti, pokudž možné,
abyste prdtelsky smluveni a srovndni byti mohli. Pakli by k smlúvě přivedeno býti
nemohlo, tehdy se v tom k oběma stranám spravedlivě zachováme. Datum ut supra.
[Na hradě Pražském, v sobotu po sv. Prokopě leta XLVII.]
Místodržit. archiv král. Ceského, Missiven 1547-—49, sv. 41., fol. 41. v.
424.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina: aby vyvracel zlé zprávy, které se o něm roznášejí.
Oznamuje brzké svolání sněmu. — V Praze 1547, 9. července.
(Janovi z Pern&taina.) Ferdinad oc. Urozený, věrný náš milý! Psaní tvému,
které jsi nám učinil oznamujíc, že jsú po tvém do Obory příjezdu některé osoby
z krajuov Hradeckého, Chrudimského a Čáslavského k tobě přijely, a co s tebů mluvily,
a jakü stíznost nad nynějšími různicemi mají sc: tomu všemu jsme vyrozuméti ráčili.
I poněvadž my jiného úmyslu býti neráčíme, než podle slušnosti a spravedlnosti, jakž
mandáty naše svědčí, k poddaným našim na žádného mocí nesahajíc jse zachovati,
nemají čeho sobě do nás stěžovati. Neb ten lid, kterýž při nás jest, pro opatření
osoby naší vlastní, znajic, kterak se Pražané přes obeslání proti nám králi pánu svému
zasadili; o čemž jsme tobě předešlým psaním oznámili, potřebovati ráčieme. Protož
budeš moci těm dotčeným osobám z krajuov i jinym ozndmiti, aby takovym ne-
gruutovnym zprávám o nás nevérili a lidu obecnymu ani sami sebe pozdvihovati nedali,
tak jakž jsü nám o tom napsali, že nás krále pána svého neopustí; a my také na
jiném býti neráčieme, než což najspíše k tomu se upräzdniti budeme moci, sněm
obecní v tomto královstvie položiti, rozepsati a.všecko to, což nám, královstvie a pod-
daným našim dobrého a užitečného znáti budeme, jednati a k tomu dopomáhati
ráčieme, tak že sobě žádný slušně nebude jmíti čeho do nás stěžovati. Datum n
hradě Pražském v sobotu po svatým Prokopě léta oc LXVII. a království ut supra.
MistodrZit. archiv krél. Ceského, Missiven 1517—49, sv. 41, fol. 42.
