EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
248 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina

[2]
402.

[3]
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, aby nedal utiskovati komendora v Kladsku. Na hradě
[4]
Pražském 1546, 28. října.

[5]
(Janovi z Pernštejna.) Ferdinand oc. Urozeny věrný náš milý! Jakou se těžkost
[6]
comendor v Kladště míti praví, tomu z příležící suplikací šířeji vyrozumíš, nás v tom
[7]
týž comendor za milostivé opatření prosíc. I nechtíc my toho, pokudž by tak bylo,
[8]
dopouštěti a snášeti, poroučímeť přikazujíc, aby mimo starobylý, dobrý, chvalitebný
[9]
pořádek téhož comendora utiskati nedal, nébrž nad tím skutečně ruku držel, abychom
[10]
o to. dalšího staráni zbaveni býti mohli. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek den
[11]
sv. Šimoniše a Judy léta XLVI. a království ut s.

[12]
Místodržitelský archiv král. Českého, Registra listuov poselacích léta 1546 do dubna 1547, sv.
[13]
XXXVIII., fol. 182 (v).

[14]
403.

[15]
Král Ferdinand posílá k Janovi z Pernšteina Viléma Muchka z Bukova stran lidu vypraveného
[16]
do pole. Na hradě Pražském 1546, 2. listopadu.

[17]
(Janovi z Pernšteina.) Ferdinand oc. Urozený věrný náš milý! Vědětit dáváme,
[18]
že sme k tobě slovutného Viléma Muchka z Bukova, truksasa našeho věrného milého,
[19]
v některých pilných potřebách našich stěžně vypraviti rétili. Protož tebe milostivě
[20]
žádáme, cožkoli [týž Vilím Muchek z strany lidu tvého, kterýž jsi do pole vypravil,
[21]
s tebou jednati a mluviti bude, že jemu toho všeho nicméně jako vlastní osobě naší
[22]
královské bez umenšení dostatečně uvěříš a v tom se povolné, poslušně a poddaně,
[23]
jakž o tobě nepochybujem, zachováš a najíti dáš; a my tobě to vší milostí naší
[24]
krälovskü skutečně nahrazovati ráčíme. Dán na hradě Pražském v úterý po všech
[25]
svatých léta sc. XLVI. a království ut s.

[26]
Místodržitelský archiv král. Českého, Registra listuov poselacích léta 1546 do dubna 1517, sv.
[27]
XXXVIIL, fol. 185 (v).

[28]
404.

[29]
Král Ferdinand odpovídá Janovi z Pernšteina na stížnost jeho, že byl kommendoru Kladskému
[30]
vydán glejt od krále. Na hradě Pražském 1546, 18. listopadu.

[31]
(Janovi z Pernšteina.) Ferdinand oc. Urozeny věrný náš milý! Jakož jsi nám
[32]
psaní učinil ztěžujíc sobé, Ze sme comendoru Kladskému glait dâti râtili, ponizené
[33]
nás prosíc, abychom jemu ten glait zase vyzdvihnouti rozkázali sc: i védétit dáváme,
[34]
že sme na žádost a vznešení najvyššího Mistra převorství Českého ten glait tomu
[35]
comendoru, avšak toliko před mocí ku právu, dáti ráčili; protož sobě toho slušně
[36]
do nás stěžovati nemuožeš, než když najvyšší Mistr převorství Českého, kterýž na ten
[37]
čas v poli v službě naší jest, sem přijede, vyrozumějíc dále zprávě jeho v tom, toho


Text viewFacsimile