| [1] |
FONTES RERUM BOHEMICARUM Series nova tomus I.
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
ojedinělé jsou pak zprávy o podivuhodných přírodních úkazech, které se v té době
|
|---|
| [4] |
objevily v Cíně (III, kap. 26). František rozhodně nepatřil k těm nemnoha, kteří
|
|---|
| [5] |
v té době procestovali Asii, a své zprávy musel od někoho převzít. Jediný, kdo v této
|
|---|
| [6] |
souvislosti přichází v úvahu, je Jan Marignola (Giovanni di Marignolli), italský
|
|---|
| [7] |
františkán, který ve službách papežské kurie cestoval po Střední Asii, Indii a Arabii
|
|---|
| [8] |
a dostal se až do Cíny. Marignola se ze své cesty vrátil r. 1353 a ještě téhož roku
|
|---|
| [9] |
navštívil poprvé Prahu, kde později pobýval zřejmě častěji - naposledy asi r. 1357.
|
|---|
| [10] |
František Pražský však získal informace o Dálném Východě pravděpodobně během
|
|---|
| [11] |
prvního Marignolova pobytu v Praze, protože svou druhou recenzi psal - jak už bylo
|
|---|
| [12] |
řečeno zřejmě ještě před r. 1355. Palacký se domnival!, že Františkova zmínka
|
|---|
| [13] |
v prologu o přijetí díla nejen v Cechách ale i v jiných zemích znamená, že hodlal
|
|---|
| [14] |
svěřit dílo Marignolovi, aby ho využil při sepisování svých českých dějin. Bylo-li
|
|---|
| [15] |
tomu opravdu tak, nevíme. Jisté je, že Marignola Františkovu kroniku nepoužíval
|
|---|
| [16] |
a asi ji ani neznal. Posledním jeho pramenem k českým dějinám je zjevně Druhé
|
|---|
| [17] |
pokračování Kosmovo, z dalších děl zná už jen spisy Karlovy.
|
|---|
| [18] |
Františkovu kroniku tedy charakterizuje výrazně pročeský postoj, výhrady
|
|---|
| [19] |
k způsobu vlády Jana Lucemburského a oddanost biskupu Janovi, dále zájem
|
|---|
| [20] |
o zvláštní události, neobvyklé příhody, dramatické děje všeho druhu, společenské
|
|---|
| [21] |
i přírodní - a naopak nezájem o pozadí událostí a historické souvislosti, v nichž se
|
|---|
| [22] |
odehrávaly. František při hodnocení ovšem poněkud doplácí na bezprostřední
|
|---|
| [23] |
možnost srovnání se Zbraslavskou kronikou, která se jak rozhledem svého autora,
|
|---|
| [24] |
tak jeho literárními schopnostmi zcela vymyká běžné kronikářské produkci. Přitom
|
|---|
| [25] |
je patrné, že František byl Zbraslavskou kronikou ovlivněn: i v textu, který ne-
|
|---|
| [26] |
přejímá, občas užívá verše, dokládá svůj text listinami ap., ale je zjevné, že se
|
|---|
| [27] |
nevyrovná Petrovi ani rozhledem a znalostí historických souvislostí ani jako stylista.
|
|---|
| [28] |
Jeho menší obratnost a určitá ledabylost stylistická je zřejmá. Pozorujeme dosti
|
|---|
| [29] |
časté anakoluty, hojné užívání participií i na místě určitých sloves, takže vznikají
|
|---|
| [30] |
neúplné věty, střídání subjektů výpovědi, šroubovaný a zbytečně komplikovaný
|
|---|
| [31] |
slovosled, nadbytečné užívání slučovacích зро)еК?. То убе je zvláště patrné tam, kde
|
|---|
| [32] |
autor zestručňuje vyprávění Zbraslavské kroniky, ale do jisté míry také v jeho
|
|---|
| [33] |
vlastním textu. Nicméně Františkovy vlastní, nepřevzaté kapitoly tvoří přes svou
|
|---|
| [34] |
nesourodost a nevyrovnanost zápisů nejcennější část kroniky, neboť zachycují
|
|---|
| [35] |
události Karlovy doby, o nichž se tu dovídáme poprvé. O tom, že kronika neměla
|
|---|
| [36] |
velký úspěch, svědčí jak skutečnost, že Karel žádal Beneše Krabice z Weitmile o její
|
|---|
| [37] |
přepracování a inicioval i vznik dalších kronikářských prací, tak malý počet
|
|---|
| [38] |
rukopisů, v nichž se nám dochovala. Osud, který potkal Františkovu kroniku nebyl
|
|---|
| [39] |
|
|---|
| [40] |
l F. Palacký, Wůrdigung, s. 197
|
|---|
| [41] |
? Podrobněji Zachová, Die Chronik, s. 63-103
|
|---|
| [42] |
X
|
|---|
