EN | ES |

Facsimile Lines

1092


< Page >

[1]
FONTES RERUM BOHEMICARUM Series nova tomus I.

[2]

[3]
PŘEDMLUVA

[4]
Velký rozmach kronikářské tvorby v období vlády Karla IV. se zakládal na
[5]
tradici domácí historiografie a byl podporován osobním zájmem Karlovým. Přispěl
[6]
k němu nepochybně i celkový kulturní rozkvět mající pevné základy v politické
[7]
a ekonomické stabilitě českého státu. Dosavadní historiografická díla vznikala při
[8]
církevních institucích, především v okruhu pražské kapituly (Kosmas a jeho po-
[9]
kračovatelé), a v klášterním prostředí (počínaje kronikou Mnicha sázavského k
[10]
pozoruhodnému dílu české kronikářské tradice - Zbraslavské kronice). Tak je tomu
[11]
také v následujícím období, ale objevuje se i nový prvek: vlastně poprvé vznikají
[12]
historická díla s podporou panovníka, nebo dokonce z jeho podnětu. Poprvé
[13]
dějepisectví plnit politicky závažný úkol vytvořit pro Karla IV. pozitivní, oficiální
[14]
obraz jeho vlády vycházející z domácích tradic - velkomoravské a přemyslovské - a
[15]
zahrnující Karlovu univerzalistickou vládní koncepci. Inspirací i pobídkou byl pro
[16]
Karla zřejmě jeho pobyt ve Francii, kde poznal význam historických argumentů pro
[17]
politickou propagandu a podporu panovníkových záměrů.

[18]
Kronika Františka Pražského fadu "karlovskych" kronik zahajuje. Byla
[19]
určena pro velký svod dosavadních spisů o českých dějinách, který dal vyhotovit
[20]
biskup Jan IV. z Dražic. Tento tzv. Dražický kodex (dnes rkp G 5 pražské kapitulní
[21]
knihovny) je snad oním sepsáním, jehož prostřednictvím se Karel IV. seznamoval
[22]
s českými dějinami. Byly pro něj vybrány historické spisy, které vznikly postupně od
[23]
10. do 14. stol. v prostředí pražského kostela a které se týkaly celé země, tedy celých
[24]
křesťanských Čech. Teprve tam, kde předchozí záznamy končily, mělo navázat dílo
[25]
současníkovo, kronika Františka Pražského, který se na příkaz biskupův pokusil
[26]
vylíčit "život, stav, činy a mravy českých králů a biskupů i jiných českých knížat."

[27]
O autorovi kroniky víme bohužel jen to, co sám ve své kronice píše. V třetí
[28]
knize (kap. 12), ve výkladu o příčinách zatmění Slunce a Měsíce k roku 1323
[29]
poznamenává: sed (unc me existente Rome mullum signum apparuit eclipsis prefate. 'Tato
[30]
slova se týkají zatméní Slunce, k némuz doslo ve skuteénosti r. 1321? a které
[31]
zminuje již v druhé knize kroniky (kap. 8): Verumtamen quidam Boemorum fuerant ipsa
[32]
die Rome et nullum signum eclipsis solis viderunt. Byl tedy r. 1321 (nebo snad 1323) v
[33]
Římě, neznáme však důvody ani žádné jiné okolnosti jeho cesty?. Na jiném místě
[34]
zaznamenává, že mu biskup svěřil úřad kazatele v kostele sv. Víta, který po
[35]
urovnání sporu mezi řeholním a farním duchovenstvem odňal dominikánům, a že
[36]
byl rektor školy na Vyšehradě a biskupův penitenciář: Commisit autem ibidem officium

[37]

[38]
| Podle Urbánka použil rukopisu při koncipování své legendy o sv. Václavu; cf. Urbánek, Legenda tzv.
[39]
Kristiána, s.50 a pozn. 272 k 1. knize.

[40]
? Podle astronomických výpočtů bylo zatmëni 26 .ëerona 1321 svrcholem v 6 hodin, 34 minut, 8 vteřin středoev. času.

[41]
3 Názory na důvod cesty se liší: J. Emler (FRB IV, úvod s. XVIII) za to, že důvodem jeho pobytu v Římě bylo
[42]
studium, F. M. Bartoš (Nová recenze, s. 95), se domnívá, že tam pobýval z pověření biskupa Jana.

[43]
4 Třetí kniha, kap. (II.) HI. p. 147.

[44]
VI


Text viewFacsimile