[1] |
FONTES RERUM BOHEMICARUM Series nova tomus I.
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
Velký rozmach kronikářské tvorby v období vlády Karla IV. se zakládal na
|
---|
[5] |
tradici domácí historiografie a byl podporován osobním zájmem Karlovým. Přispěl
|
---|
[6] |
k němu nepochybně i celkový kulturní rozkvět mající pevné základy v politické
|
---|
[7] |
a ekonomické stabilitě českého státu. Dosavadní historiografická díla vznikala při
|
---|
[8] |
církevních institucích, především v okruhu pražské kapituly (Kosmas a jeho po-
|
---|
[9] |
kračovatelé), a v klášterním prostředí (počínaje kronikou Mnicha sázavského až k
|
---|
[10] |
pozoruhodnému dílu české kronikářské tradice - Zbraslavské kronice). Tak je tomu
|
---|
[11] |
také v následujícím období, ale objevuje se i nový prvek: vlastně poprvé vznikají
|
---|
[12] |
historická díla s podporou panovníka, nebo dokonce z jeho podnětu. Poprvé má
|
---|
[13] |
dějepisectví plnit politicky závažný úkol vytvořit pro Karla IV. pozitivní, oficiální
|
---|
[14] |
obraz jeho vlády vycházející z domácích tradic - velkomoravské a přemyslovské - a
|
---|
[15] |
zahrnující Karlovu univerzalistickou vládní koncepci. Inspirací i pobídkou byl pro
|
---|
[16] |
Karla zřejmě jeho pobyt ve Francii, kde poznal význam historických argumentů pro
|
---|
[17] |
politickou propagandu a podporu panovníkových záměrů.
|
---|
[18] |
Kronika Františka Pražského fadu "karlovskych" kronik zahajuje. Byla
|
---|
[19] |
určena pro velký svod dosavadních spisů o českých dějinách, který dal vyhotovit
|
---|
[20] |
biskup Jan IV. z Dražic. Tento tzv. Dražický kodex (dnes rkp G 5 pražské kapitulní
|
---|
[21] |
knihovny) je snad oním sepsáním, jehož prostřednictvím se Karel IV. seznamoval
|
---|
[22] |
s českými dějinami. Byly pro něj vybrány historické spisy, které vznikly postupně od
|
---|
[23] |
10. do 14. stol. v prostředí pražského kostela a které se týkaly celé země, tedy celých
|
---|
[24] |
křesťanských Čech. Teprve tam, kde předchozí záznamy končily, mělo navázat dílo
|
---|
[25] |
současníkovo, kronika Františka Pražského, který se na příkaz biskupův pokusil
|
---|
[26] |
vylíčit "život, stav, činy a mravy českých králů a biskupů i jiných českých knížat."
|
---|
[27] |
O autorovi kroniky víme bohužel jen to, co sám ve své kronice píše. V třetí
|
---|
[28] |
knize (kap. 12), ve výkladu o příčinách zatmění Slunce a Měsíce k roku 1323
|
---|
[29] |
poznamenává: sed (unc me existente Rome mullum signum apparuit eclipsis prefate. 'Tato
|
---|
[30] |
slova se týkají zatméní Slunce, k némuz doslo ve skuteénosti r. 1321? a které
|
---|
[31] |
zminuje již v druhé knize kroniky (kap. 8): Verumtamen quidam Boemorum fuerant ipsa
|
---|
[32] |
die Rome et nullum signum eclipsis solis viderunt. Byl tedy r. 1321 (nebo snad 1323) v
|
---|
[33] |
Římě, neznáme však důvody ani žádné jiné okolnosti jeho cesty?. Na jiném místě
|
---|
[34] |
zaznamenává“, že mu biskup svěřil úřad kazatele v kostele sv. Víta, který po
|
---|
[35] |
urovnání sporu mezi řeholním a farním duchovenstvem odňal dominikánům, a že
|
---|
[36] |
byl rektor školy na Vyšehradě a biskupův penitenciář: Commisit autem ibidem officium
|
---|
[37] |
|
---|
[38] |
| Podle Urbánka použil rukopisu při koncipování své legendy o sv. Václavu; cf. Urbánek, Legenda tzv.
|
---|
[39] |
Kristiána, s.50 a pozn. 272 k 1. knize.
|
---|
[40] |
? Podle astronomických výpočtů bylo zatmëni 26 .ëerona 1321 svrcholem v 6 hodin, 34 minut, 8 vteřin středoev. času.
|
---|
[41] |
3 Názory na důvod cesty se liší: J. Emler (FRB IV, úvod s. XVIII) má za to, že důvodem jeho pobytu v Římě bylo
|
---|
[42] |
studium, F. M. Bartoš (Nová recenze, s. 95), se domnívá, že tam pobýval z pověření biskupa Jana.
|
---|
[43] |
4 Třetí kniha, kap. (II.) HI. p. 147.
|
---|
[44] |
VI
|
---|