| [1] |
osmý, zatím poslední svazek Pramenů dějin českých následoval až roku 1932. Jeho
|
|---|
| [2] |
obsah tvoří historické spisy Petra z Mladoňovic a jiné zprávy a paměti o M. Janovi
|
|---|
| [3] |
Husovi a M. Jeronýmovi z Prahy.
|
|---|
| [4] |
Za šedesát let, které uplynuly mezi vydáním prvního a posledního dílu, se
|
|---|
| [5] |
zvýšily nároky na vědecké edice, takže se již začalo pomýšlet na nové vydání
|
|---|
| [6] |
nejstarších legend. Tyto plány se nenaplnily, řada ohlášených titulů s edicemi
|
|---|
| [7] |
vyprávěcích pramenů od 16. do 18. století zůstala nedokončena na pracovních
|
|---|
| [8] |
stolech. Ne vždy tomu tak bylo z vnějších důvodů, dobrá vůle sama o sobě nestačila
|
|---|
| [9] |
k náročnému úkolu. Záměr obnovit edici Pramenů dějin českých v nové podobě, který
|
|---|
| [10] |
uzrál během druhé světové války, zmařily politicko-mocenské otřesy po únoru 1948.
|
|---|
| [11] |
Odkaz Františka Palackého přestal být nadčasovým úkolem, edice pramenů ke
|
|---|
| [12] |
starším dějinám se dostaly na okraj nově pojímaných úkolů státem kontrolovaného
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
V listopadu 1989 čas opět oponou trhnul, rozevřel zatemněná okna a při-
|
|---|
| [15] |
nesl svobodu projevu. Bilance uplynulého století vykazuje přespříliš dluhů a nespl-
|
|---|
| [16] |
něných úkolů, aby je dějepisectví mohlo nadále přehlížet. Úkolem přítomnosti
|
|---|
| [17] |
i budoucnosti zůstavají i nadále kritické edice pramenů. Navázat na záměry a dílo
|
|---|
| [18] |
Františka Palackého v době blížícího se dvoustého výročí jeho narození není jen
|
|---|
| [19] |
díkuvzdáním velkému předchůdci. Přímá kontinuace se starými Prameny vzala již
|
|---|
| [20] |
ovšem nenávratně za své a proto se tímto svazkem představuje Nová řada Pramenů
|
|---|
| [21] |
dějin českých. Historický ústav AV ČR, který ve spolupráci s nadací Patriae a případ-
|
|---|
| [22] |
ně jinými sponsory bude nové Prameny vydávat, v duchu starších reformních pokusů
|
|---|
| [23] |
rozšiřuje sbírku na vyprávěcí prameny od počátku českých dějin až do roku 1918.
|
|---|
| [24] |
Větším kronikám bude vždy vyhrazen samostatný svazek, rozsahem menší prameny
|
|---|
| [25] |
budou podle obsahové příbuznosti spojeny do jednoho svazku. S reedicemi
|
|---|
| [26] |
původních svazků Pramenů se nepočítá, nevyhovující starší edice by měly být postup-
|
|---|
| [27] |
ně nahrazeny novými na výši doby. To je i případ Kroniky Františka Pražského, jejíž
|
|---|
| [28] |
edice byla zastoupena ve všech dosavadních řadách.
|
|---|
| [29] |
Nejen začátky jsou těžké. V případě Pramenů i jiných velkých edičních
|
|---|
| [30] |
počinů k starším českým dějinám se ukázalo, že mnohem nesnadnější je dílo do-
|
|---|
| [31] |
končit. Přerušit málo příkladnou tradici, překonat předchůdce a zanechat budou-
|
|---|
| [32] |
cnosti dílo kovu trvalejší by se mělo stát aspirací všech nových editorů. S tímto
|
|---|
| [33] |
posláním až první svazek dojde ke čtenáři.
|
|---|
| [34] |
Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc.
|
|---|
