EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
211

[2]
Druhé. Bylo-liby potřebí kde v čem kterých psaní od
[3]
Jndnoty vydaných napraviti; poněvadž rozdílnost času rozdíl-
[4]
nost příčin činí, a rozdílnost příčin těch i oněch rozdílného
[5]
jakož v jiném tak i v spisech způsobu žádá.

[6]
Třetí. Byliliby jací protivníci Jednoty, jimž by náleželo i
[7]
psaním odpovidati a dosti činiti; co by pak koli za potřebné
[8]
uznal, znamenävati, ano i napsati jakZ neilépe a nejdosta-
[9]
tečněji možné podle náležitosti; a potom sudímu ukâzati, a
[10]
sudí s povolením tovaryšů svých radě toho k soudu podati.

[11]
Ovšem pak kdyžby sudi se vší radou toho potřebu uznali,
[12]
a jaké psaní neb spis učiniti rozkázali, povinen jest k tomu
[13]
hotov býti podle možnosti, a potom vykonaje rozkaz podati
[14]
toho sudimu atd.

[15]
Na snémich acta s pilnosti a bedlivé spisovati à po vy:
[16]
konáni snému pfed zavirkou vseho prelisti zapis artikulń i
[17]
jieh zavirani, a bylo-liby co potřebí doložiti kde neb opraviti,
[18]
to hned tn aby vykonal.

[19]
Povinnosti osob ouzké rady.

[20]
Aby pečoval a stáral se každý z nich o obecné dobré
[21]
Jednoty se vší opravdivosti. Povolän jsa od starších v uká-
[22]
zané misto, aby se povolnś s ochotnosti najiti dal, a na поёт
[23]
s trpělivostí do propuštění trval. Cożbykoli znal neb věděl,
[24]
Ze by náleZelo ouzké radé zpraviti neb opatfiti, na dotázku
[25]
sudiho v radé oznámiti upfímé a sprostné. V radé jsa misto
[26]
své držeti, z něho k vyšším i nižším vážnost a uctivost
[27]
příslušnou zachovávati, ku potazu pořádně odpovidati; soud
[28]
svůj krátce, srozumitedlně a sprostnč, po náchylnostech svých
[29]
nepostupuje, ani toho, co jiní pravili; mnoho opětuje, vypo-
[30]
vidati. Jmých soud bedlivě a sprostně vyslýchaje spravedlivě
[31]
rozvažovati. Po potazu, má-li k čemu, pokojně se a středmě
[32]
přimluviti, a měl-liby jaký odpor proti čemu, nevkládati ho bez
[33]
dotazu a povolení sudího Kdyżby pak soud zaviin byl a
[34]
zjevně vynesen, aby toho po straně, když by se něco neda-
[35]
řilo, nepřetřásal říkaje: toto takto, a ono onakno mělo býti
[36]
atd. A ovšem se toho neodčítal, poněvadž s jinými to usou-
[37]
dil za dobré a za vůli Boží měl, lepšího ani znal ani pověditi
[38]
uměl, než spolu s tovaryšem svým k též radě náležícím, po-
[39]
kudž by k vzdělání bylo, může o to promluviti, a byla-liby toho
[40]
potřeba, to na všecku radu ouzkou neb na samčho sudího
[41]
v radě poctivě vznésti.

[42]
Tajnost ouzké rady aby s velikou věrností zachována
[43]
byla. A toho s pilností sluší šetřiti, aby žádným návěštím ne-
[44]
byla pronášína pod skutečným trestáním, na kohož by co
[45]
toho uznáno bylo. Jestliżeby biskup kraje kterého z rady

[46]
14*


Text viewFacsimile