[1] |
|
---|
[2] |
některé artikule z též confessí obšírná dávána byla od našich
|
---|
[3] |
legatů zpráva, tak že jest to on vyznal, že mu dosti učiněno.
|
---|
[4] |
Odpověděli oni, že jim doktor Lismanin nic nepravil o
|
---|
[5] |
žádné zprávě, nýbrž všecko dobré a poctivé o Bratřích mlu-
|
---|
[6] |
viv, nedávno některých z nich i ktomu ponoukal, aby s Bra-
|
---|
[7] |
třími měli shledání a o všecko, na čem by se zastavovali, roz-
|
---|
[8] |
mluvení, že jsou Bratří lidé povlovní a snadní.
|
---|
[9] |
Za tím přistoupeno k těm artikulům, aby bylo pohledíno
|
---|
[10] |
na to, co jest to tak velikého, na čemž se oni zastavují, a by-
|
---|
[11] |
loliby kde potřebí, aby zpráva jim dána byla.
|
---|
[12] |
Oni pak nejprv předložili místo z Augustina, kteréž v prv-
|
---|
[13] |
ním artikuli confessi jest, pravice, Ze to místo ne vlastně se
|
---|
[14] |
přivodí, však potom, v čemby ta nevlastnost byla, ukázati ne-
|
---|
[15] |
mohli. Odkudž snadně rozuměti se mohlo, Ze od Lasského
|
---|
[16] |
byli nastrojeni, smyslu jeho však nesrozuměli. Na to jim od-
|
---|
[17] |
|
---|
[18] |
První místo (neb dvě tam jsou) že jest v Augustinových
|
---|
[19] |
psaních v nově vydaných; druhé že položeno jest v dekretě,
|
---|
[20] |
což když jest pravé, že nemají nás z čeho viniti. Však proto
|
---|
[21] |
snadně může podle exemplářů nových napraveno býti. A tak
|
---|
[22] |
že to exempláři knih Augustinových a ne námi sešlo.
|
---|
[23] |
Druhé předložili zatím z artikule confessí pátého o zpo-
|
---|
[24] |
vědi obzvláštní. To že jsou oni vyvrhli, nebo Bratfím jich
|
---|
[25] |
starším se vidí, že by o tom mlčela svatá písma, papežská že
|
---|
[26] |
by se to zdála ještě býti věc, a tak neužitečná, nýbrž i škodná.
|
---|
[27] |
Poněvadž oni tak to nalézají, žeby lidé uzivajice té zvláštní
|
---|
[28] |
absolucí potom publicam obecné, kteráž se dává v kostele,
|
---|
[29] |
sobě nevážili, zlehčíce ji sobě, kdyžby na ní přestávati ne-
|
---|
[30] |
chtěli. Ač proti tomu nemluví, by neměli ovce s pastýřem
|
---|
[31] |
svým promluviti a raditi se o své potřeby; nýbrž že potřebné
|
---|
[32] |
to býti znají, aby pastýři s svými ovečkami se často ne před
|
---|
[33] |
samym posluhovanim toliko zpovidal[i] atd.
|
---|
[34] |
|
---|
[35] |
e se to zákonně neděje, nepfikazuje se, ale radi atd.; ne
|
---|
[36] |
tak jakž v papežství to drží, ale na svobodě jest, buď i před
|
---|
[37] |
posluhováním přijíti, buď i prvé, a s zprávcem svým o své po-
|
---|
[38] |
tfeby promluviti. Ze se to také neděje, aby vždycky každý
|
---|
[39] |
obzvláštně měl býti absolvován: ale vice se při takových
|
---|
[40] |
s lidmi o jejich potřeby promlouváních a rad potřebných dá-
|
---|
[41] |
váních odkazování činí k onomu obecnému rozhříšení, aby je
|
---|
[42] |
sobě tam s jinými brali v zboru. Že také ta privata abso-
|
---|
[43] |
lutio není v písmě zapovědína, a protož na svobodě zůstává.
|
---|
[44] |
Že jsou příkladové v písmě svatém; Kristus pán Ze &inival
|
---|
[45] |
privatim, když říkal, odpouštějí se tobě hfichové tvoji. Item.
|
---|
[46] |
Jdi, nechtěj více hřešiti. A řekl sám Pán, komužbykoli hří-
|
---|