Facsimile Lines

1081

Page

[1]	162
[2]	Bůh přikázání vydal, řka: Půjčíšli peněz chudému lidu mému,
[3]	nebudeš nuzitelem jeho, ani vzloZi§ nan lichvy 2. Mojz. 22.
[4]	Aby těm takovým půjčováno bylo darmo z lítosti, z po-
[5]	třeby jich, pro odplatu Boží; neb tak chudym půjčovati na
[6]	almužnu jest Bohu na lichvu dávati. To na ten čas usoudili
[7]	sme do dalšího příčinami zkušení neb od Boha osvícení.
[8]	O pfisaze.
[9]	Při tom času o přísaze rozjímáno a souzeno bylo podle
[10]	těchto paragrafův:
[11]	Nejprvé. Poněvadž přísaha zřízená v zákoně byla dopuštěna,
[12]	a sám předně Bůh jí užíval, a též i patriarchové, a po nich
[13]	mnozí svatí lidé; Kristus pak nepřišel zrušiti zákona, ale do-
[14]	plniti: z toho jisté jest, Ze je Kristus Pán (Mat. 5.) nezapo-
[15]	věděl, aby neměla v mezech od Boha dopuštěných užívána
[16]	býti v církvi i zprávě světa. Než nezřízenosti, rušení jí, a
[17]	zbytky při ní, i lehkost a nevážnost v obecném užívání, to jest
[18]	Pán k nápravě vedl.
[19]	Druhé. Poněvadž přisahati jest, v nesnází a rozepři lidem
[20]	neznámé a v svém něčeho připoývídání Boha za svědka vzý-
[21]	vati, jím, jenž vše ví, že pravdu praví jistiti, tvrditi, na něho
[22]	samého se volati, jím sliby a přípovědi své pečetiti, a byloli-
[23]	by jináč pomsty od něho na sebe žádati, což přehrozné jest.
[24]	A to čině, jest Bohu nejvyšší čest v slibu, v nevědomosti
[25]	pravdy, spravedlnosti, a každé nepravdy a lži pomsty zuřivé
[26]	připisovati, čehož žádné věci stvořené, jenž Bůh není, přidá-
[27]	vati nesluší; neb Bůh cti své jinam nedává. Z toho zävirka
[28]	jde, že na stvoření žádném nikoli nesluší v tom rozumu ut
[29]	supra přisahati, jakož pak to Pán zjevně zapověděl. (Mat. 5.)
[30]	A ač se nachází, že svatí nebem, zemí, duší osvědčovali, avšak
[31]	na Boha tím se volajíc, jenž ty věci v moci měl a má, jimi
[32]	vládne a mohl i může těmi věcmi i na těch věcech duši, tělo
[33]	atd. trestati sám.
[34]	A toho posvědčují formy přísahy vydané, kdež toliko
[35]	v jmenu svém a ne na stvoření, ani v jmenu bohů cizých
[36]	pfisahati veli, a cti své jim skrze přísahy osobovati brání,
[37]	jakž z těchto písem světle známé jest. Deuteronom. 6. 10.
[38]	Báti se budeš Pána Boha tvého, jemu sloužiti a skrze
[39]	jmeno jeho přisahati. Izaiáš 5. Mně se klaněti bude každé
[40]	koleno a přísahati každý jazyk. Izai. 65: Kdożkoli chtiti bude
[41]	přisahati, skrze Boha pravého přisahati bude. Jozue 23: Kdyż
[42]	přijdete mezi národy, nebudete přisahati jmenem bohův jejich.
[43]	Jerem. 5.: Synové tvoji opustili mne, a přisahali jsou skrze
[44]	bohy, jenž nejsou bohové.
[45]	A skrze Sofoniáše hrozí vytětím přisahajícím skrze stvo-

Text view • Facsimile