Facsimile Lines

1081

Page

[1]	159
[2]	by je zase činiti chtěli, se hlásají. I bylo jest při tom před-
[3]	kládáno to, kterak časův předešlých mnohým z takových
[4]	bylo to, čehož jsou žádali; snadně dopouštíno, však potom
[5]	z žádného nic čackého nebylo, tak že nad nimi těžce vzdy-
[6]	cháno, že jsou mezi námi.
[7]	Z toho přišlo na to, poněvadž spatřujeme je zůstávati bez
[8]	napraveni ducha; nejsouli oni z toho houfu lidí, o nichž
[9]	písma mluví: Že těm, kteříž jsou prvé okusili dobrých věcí
[10]	Páně, nemožno jest obnoviti se ku pokání, a nehřešíli oni
[11]	hříchem věčným, za něž se modliti nesluší, a nejsouli tou
[12]	solí zmařenou, kteráž se k ničemuž nehodí' než k tomu, aby
[13]	ven vyvržená a od lidí potlačená byla. Ale však vidouce při
[14]	tom hluboké soudy Boží nám nepostihlé, bojíme se, kdyby-
[15]	chom jim nesloužili a nepomáhali, aby v zoufalství dokonce
[16]	neuběhli, a tím i jiní zděšení nebyli od dobrého předsevzetí,
[17]	kteréž Bůh někdy v některých dělá, odraženi nebyli, a nema-
[18]	jíc pomocníci díla Božího býti, tudy jemu nepřekáželi. I usou-
[19]	dili jsme, abychom jim pokání, kdyžby se k němu hlásili, ne-
[20]	odpirali. Však pro pilnější a bedlivější vyhledávání, bylaliby
[21]	v nich jaká opravdovost a stálé Bohem dané jim pokání, aby.
[22]	to šlo tímto řádem níže položeným.
[23]	Nejprvé aby s nimi o to žádný z jiných činiti nemíval
[24]	krom starších zprávců nad kněžími z příčiny té, že jiní k té
[25]	potřebě jejich umění nemají, aniž jim ta zpráva nad služeb-
[26]	niky poručená jest.
[27]	Starsi pak każdy aby takovým ne hned po vůli byl, ale
[28]	to jim předkládal, že on, poněvadž místo v Boží církvi drží,
[29]	jináče se k němu chovati nemůž, než tak jakž Bůh se k němu
[30]	praví chovati a míti, když dí: Volati budou ke mně, a ját
[31]	jich neuslyším ; neb sou nechtěli hlasu mého slyšeti, když jsem
[32]	já jich také volal. А tím aby v duchu tuhém odbyvani by-
[33]	val oni i primluve: za nè. Když by pak pokoje nedali a
[34]	nebyloliby toho na ně znáti, by se u více zlého vydávali ;
[35]	tedy aby ten starší udělil a ozval mu se v této milosti, že
[36]	chce s nim dobrotivć rozmluviti. A tu aby mu uložil čas,
[37]	kdyby měl k němu přijíti, ne sám toliko, ale s lidmi hodnými.
[38]	Přišelliby, teay vidéloliby se Bratru staršímu koho také k sobě
[39]	povolati, to bude moci učiniti (jakož jest slušné), zvláště při
[40]	těch, ješto by se obával. A tu jej před jinými vyslyšeti, čeho
[41]	žádá a potřebuje. Po oznámení potřeby a žádosti jeho má
[42]	vzeptáno na ném býti, víli proč jest vyloučen, a ználi hříchy
[43]	své? Pfiználi se sám k hrichüm svym neb k pfipomenutym
[44]	prihlásili se, sluší se ho dâle vzeptati na to, jak on o tom
[45]	drZi, spravedlivéli jest pro ně od Bratří starších vyloučen ? Dili
[46]	že spravedlivě, tedy říci jemu: Nu poněvadž se znáš k tomu,

Text view • Facsimile