Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
159
by je zase činiti chtěli, se hlásají. I bylo jest při tom před-
kládáno to, kterak časův předešlých mnohým z takových
bylo to, čehož jsou žádali; snadně dopouštíno, však potom
z žádného nic čackého nebylo, tak že nad nimi těžce vzdy-
cháno, že jsou mezi námi.
Z toho přišlo na to, poněvadž spatřujeme je zůstávati bez
napraveni ducha; nejsouli oni z toho houfu lidí, o nichž
písma mluví: Že těm, kteříž jsou prvé okusili dobrých věcí
Páně, nemožno jest obnoviti se ku pokání, a nehřešíli oni
hříchem věčným, za něž se modliti nesluší, a nejsouli tou
solí zmařenou, kteráž se k ničemuž nehodí' než k tomu, aby
ven vyvržená a od lidí potlačená byla. Ale však vidouce při
tom hluboké soudy Boží nám nepostihlé, bojíme se, kdyby-
chom jim nesloužili a nepomáhali, aby v zoufalství dokonce
neuběhli, a tím i jiní zděšení nebyli od dobrého předsevzetí,
kteréž Bůh někdy v některých dělá, odraženi nebyli, a nema-
jíc pomocníci díla Božího býti, tudy jemu nepřekáželi. I usou-
dili jsme, abychom jim pokání, kdyžby se k němu hlásili, ne-
odpirali. Však pro pilnější a bedlivější vyhledávání, bylaliby
v nich jaká opravdovost a stálé Bohem dané jim pokání, aby.
to šlo tímto řádem níže položeným.
Nejprvé aby s nimi o to žádný z jiných činiti nemíval
krom starších zprávců nad kněžími z příčiny té, že jiní k té
potřebě jejich umění nemají, aniž jim ta zpráva nad služeb-
niky poručená jest.
Starsi pak każdy aby takovým ne hned po vůli byl, ale
to jim předkládal, že on, poněvadž místo v Boží církvi drží,
jináče se k němu chovati nemůž, než tak jakž Bůh se k němu
praví chovati a míti, když dí: Volati budou ke mně, a ját
jich neuslyším ; neb sou nechtěli hlasu mého slyšeti, když jsem
já jich také volal. А tím aby v duchu tuhém odbyvani by-
val oni i primluve: za nè. Když by pak pokoje nedali a
nebyloliby toho na ně znáti, by se u více zlého vydávali ;
tedy aby ten starší udělil a ozval mu se v této milosti, že
chce s nim dobrotivć rozmluviti. A tu aby mu uložil čas,
kdyby měl k němu přijíti, ne sám toliko, ale s lidmi hodnými.
Přišelliby, teay vidéloliby se Bratru staršímu koho také k sobě
povolati, to bude moci učiniti (jakož jest slušné), zvláště při
těch, ješto by se obával. A tu jej před jinými vyslyšeti, čeho
žádá a potřebuje. Po oznámení potřeby a žádosti jeho má
vzeptáno na ném býti, víli proč jest vyloučen, a ználi hříchy
své? Pfiználi se sám k hrichüm svym neb k pfipomenutym
prihlásili se, sluší se ho dâle vzeptati na to, jak on o tom
drZi, spravedlivéli jest pro ně od Bratří starších vyloučen ? Dili
že spravedlivě, tedy říci jemu: Nu poněvadž se znáš k tomu,
