EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
115

[2]
pomsty, náhlosti, ale raději k lítosti, jako k mdlejšímu osudí
[3]
vždycky nakloněn býti.

[4]
A pakli Żeńkyl jest, md péci vynaloZiti, aby panovati ji
[5]
nad sebou nedal, a k radu se i ji přivodil. A krátce péčí
[6]
miti, aby úmluvu manželskou k zachoval, věrnost těla svého,
[7]
péči o v potřebách a nerozdilnost, a uměle se měl podle
[8]
věrného naučení manželu přislušícího.

[9]
Zpráva hospodáře k dětem.

[10]
Povinnost úmluvy při křtu činěnou i slíbenou aby na
[11]
péči měl. Učiti, vésti, zpravovati, i dítky v kázni a bázni
[12]
míti, z náhlosti a ze zlosti náramné netrestati pésti za vrch
[13]
neb kyjem, ale metlou, z domu bez dopuiténi nedati nikam
[14]
jíti, milost v srdci miti a krýti, a dětinsky se nemöti.

[15]
A pro děti s sousedy se nesvářiti ale šilink vymésti.

[16]
A pacholat s děvečkami neklásti, ani na pastvu spolu do-
[17]
pouštěti; a též kromě sebe aby je kladli, a zvláště když jsou
[18]
již drahní.

[19]
Obyčejům dobrým v modlení, v mluvení skrovném a po-
[20]
ctivém, a v činění šlechetném a mravném, v chození do zboru
[21]
neb kamž pošlí, neb doma při stole i jinde aby je mravům i
[22]
všeliké poctivosti a uctivosti uëili, živnostmi křesťanskými opa
[23]
třili, a o duše jich přední péči měli.

[24]
Při dětech mladých vidí se toto za dobré a za užitečné,
[25]
aby nejprv otec svolil se s mateří, aby jeden mino druhého
[26]
nepochleboval dětem, než aby tu přirozenou milost skrývali
[27]
před nimi, a hleděli v rozumné kázni i bázní je míti; a nej-
[28]
pilněji toto, aby rodičové vedli děti k skutečnému poslušen-
[29]
ství, když jemu dějí učiň to, aby učinilo, aneb nech toho,
[30]
aby nechalo.

[31]
A k zbytečnému jídlu a piti aby jich nenapominali, a
[32]
у tom, cożby sobś diti zachtélo, nepovolovali.

[33]
K dětem světským, pokudź by mohlo býti, aby jim bylo
[34]
zabráněno běhati a s nimi hráti.

[35]
A k tomu prostředku aby bylo prohledáno, jestliže člověk
[36]
ditěti toho dobrého, kteréž sám Bůh dává, nemůž dáti; ale
[37]
aby jemu, což na něm jest, hleděl posloužiti, a pokudž možné
[38]
zastavovati, varuje se při tom také na druhou stranu přísnosti.

[39]
Syn nebo dcera dorostlí kdyžby chtěli oděv pěkný neb
[40]
barevný míti, aneb něco takového, ještoby mohlo k ourazu
[41]
býti, nemají jim těch věcí žádných rodičové věrní obmýšleti ;
[42]
ale což na které sluší, v jich potřebě slušně je opatřiti, prvotně
[43]
jsouce jim sami na příklad ve všem a k tomu je vedouce.


Text viewFacsimile