EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
101

[2]
aby znali, že jsou Boží služebníci a že Pánu počet mají vy-
[3]
dati z svěření svého. Item. Věrnost, upřímost aby v práci své
[4]
zachovávali, lenosti, rozkoše, prázdnosti aby se varovali. Zprávu
[5]
pak jim dává svatý Pavel k Timoteovi a Titovi, že jim to
[6]
přisluší: život ctný, smysl zdravý, učení věrné, práce skutečná
[7]
v službě i v zprávě a zmaření sebe, způsob služebníka a ča-
[8]
sté vydávání sebe jako slouhy Boží ve mnohé trpělivosti v -
[9]
mutcich.

[10]
Item. Pokládání duše své za věrné. Item. Dověrnost k Bohu,
[11]
milost k spasení lidskému, srdce nelakomé, chudoba ducha a
[12]
t. d., milování Krista nad jiné, nabývání umění Božího pro
[13]
službu lidu, doufání v něho, časté modlení za posluchače i za sebe.

[14]
Z sněmu starého zpráva učitelům a pastýřům i pomocniküm.

[15]
Učitelé a pastýři i jiní pomocníci čím mají napomáhati
[16]
lidu k dověrnosti, a ji v nich utyrzovati? Zdá se, že podle
[17]
řeči svatého Pavla nejpryv příkladem dobrým, jakož k Ti-
[18]
tovi: Ve všech věcech vydej se samého na příklad dobrých
[19]
skutkův v naučení, v celosti, v vážnosti, slovo zdravé bez
[20]
úhony, aby ten, jenž z protivné strany jest, styděl se, nic zlého
[21]
nemaje praviti o vas.

[22]
Protož krátce předložený, zachovávaje se v podstatných
[23]
věcech víry, lásky a naděje, aby nad sebou bděl a hleděl se
[24]
zachovávati příkladně ve všech věcech před těmi, kteréž učí,
[25]
maje na péči, aby jednomyslné s jinými učení vynášel, a při
[26]
tom jeden druhého ochraňoval, varuje se toho, aby z lehkých
[27]
prfičin jeden druhého nepohanival a se samého před jiné ne-
[28]
stavěl, ale v nízkosti a v pokoře hleděl se zachovávati. A jest-
[29]
ližeby v čem vyvinul slovem nebo skutkem a v tom se sám
[30]
postihl, aby tímto řádem zase napomohl a posloužil k dověr-
[31]
nosti Jednoty, dada se vinen před tím, před kýmž nedostatek
[32]
ukázal. Pakliby byla jeho vina ukazována od jiných, aby se
[33]
pred nimi neb jinde nevymlouval, ale v pokofe züstal. Pakliby
[34]
viny nebylo při učiteli; z nížby narčen byl, vždy onoho
[35]
vésti, komuZ poslouZiti, a časem svým pfivésti jeho k sro-
[36]
zumění sebe, aby seznáno bylo, že v trpělivosti nese protiven-
[37]
ství, hledaje v tom jeho napravení. A tak podle těchto věcí
[38]
zachová se v celosti lásky a milosti. A také, kdož se vydá i
[39]
na příklad, zachová se u vážnosti, tak že skrze řeč něčí,
[40]
hrdou neb nemírnou žalobu nepohne se k hněvu, ani skrze řeč
[41]
žalostivou nepohne se k nerozumné lítosti; těmito věcmi vidí
[42]
se, že budou moci posloužiti k dověrnosti Jednoty.

[43]
Z téhož sněmu. Aby posloužení bylo v posloužení, po-


Text viewFacsimile