101
aby znali, že jsou Boží služebníci a že Pánu počet mají vy-
dati z svěření svého. Item. Věrnost, upřímost aby v práci své
zachovávali, lenosti, rozkoše, prázdnosti aby se varovali. Zprávu
pak jim dává svatý Pavel k Timoteovi a Titovi, že jim to
přisluší: život ctný, smysl zdravý, učení věrné, práce skutečná
v službě i v zprávě a zmaření sebe, způsob služebníka a ča-
sté vydávání sebe jako slouhy Boží ve mnohé trpělivosti v zá-
mutcich.
Item. Pokládání duše své za věrné. Item. Dověrnost k Bohu,
milost k spasení lidskému, srdce nelakomé, chudoba ducha a
t. d., milování Krista nad jiné, nabývání umění Božího pro
službu lidu, doufání v něho, časté modlení za posluchače i za sebe.
Z sněmu starého zpráva učitelům a pastýřům i pomocniküm.
Učitelé a pastýři i jiní pomocníci čím mají napomáhati
lidu k dověrnosti, a ji v nich utyrzovati? Zdá se, že podle
řeči svatého Pavla nejpryv příkladem dobrým, jakož dí k Ti-
tovi: Ve všech věcech vydej se samého na příklad dobrých
skutkův v naučení, v celosti, v vážnosti, slovo zdravé bez
úhony, aby ten, jenž z protivné strany jest, styděl se, nic zlého
nemaje praviti o vas.
Protož krátce předložený, zachovávaje se v podstatných
věcech víry, lásky a naděje, aby nad sebou bděl a hleděl se
zachovávati příkladně ve všech věcech před těmi, kteréž učí,
maje na péči, aby jednomyslné s jinými učení vynášel, a při
tom jeden druhého ochraňoval, varuje se toho, aby z lehkých
prfičin jeden druhého nepohanival a se samého před jiné ne-
stavěl, ale v nízkosti a v pokoře hleděl se zachovávati. A jest-
ližeby v čem vyvinul slovem nebo skutkem a v tom se sám
postihl, aby tímto řádem zase napomohl a posloužil k dověr-
nosti Jednoty, dada se vinen před tím, před kýmž nedostatek
ukázal. Pakliby byla jeho vina ukazována od jiných, aby se
pred nimi neb jinde nevymlouval, ale v pokofe züstal. Pakliby
viny nebylo při učiteli; z nížby narčen byl, vždy má onoho
vésti, komuZ má poslouZiti, a časem svým pfivésti jeho k sro-
zumění sebe, aby seznáno bylo, že v trpělivosti nese protiven-
ství, hledaje v tom jeho napravení. A tak podle těchto věcí
zachová se v celosti lásky a milosti. A také, kdož se vydá i
na příklad, zachová se u vážnosti, tak že skrze řeč něčí,
hrdou neb nemírnou žalobu nepohne se k hněvu, ani skrze řeč
žalostivou nepohne se k nerozumné lítosti; těmito věcmi vidí
se, že budou moci posloužiti k dověrnosti Jednoty.
Z téhož sněmu. Aby posloužení bylo v posloužení, po-
