[1] |
|
---|
[2] |
Pakli co z příhody přišlo, a v tom prvé nebyl ani my-
|
---|
[3] |
slival, ale z nepaměti, neb z zápalu náramného, neb z návodu
|
---|
[4] |
zle učinil, a v tom zlém obyčeje neb zvyklosti nemá, ale opra-
|
---|
[5] |
viti i smluviti se Zádá, má takovému milost činěna býti, a on
|
---|
[6] |
spravedlivě učiniti za vinu svou aneb umluviti se. A byt pak
|
---|
[7] |
i v tom &el a rozumu neměl, má kázní nižší trestán býti a
|
---|
[8] |
odvozen od toho, možnéli, vzetím na rukojmě. Než jsou to
|
---|
[9] |
věci velmi nejisté, a protož od toho soudu má člověk, pokudž
|
---|
[10] |
můž, vzdalovati se. Item. Podle Boha nemá právem proti
|
---|
[11] |
spravedlnosti odsuzovati, ani se samými právy a výsadami
|
---|
[12] |
bez spravedlnosti a milostivosti zpravovati, chceli se kdo Bohu
|
---|
[13] |
libiti. Item. Pře své nesouditi jináč než cizí, a též zase. Item.
|
---|
[14] |
Pře spravedlivé některé strany nemá lehce na přátely dáti,
|
---|
[15] |
lečby tomu nelze bylo jináč fikati, aneb na hor&í mélo prijíti,
|
---|
[16] |
aneb sama vůle dobrá toho, číž jest, bylaby. Item. Odkladav
|
---|
[17] |
nečiniti pro vzatky neb své lenosti a žádati nezřízenosti, ale
|
---|
[18] |
konce činiti. Item. Podle Boha sama slova nesouditi ale spra-
|
---|
[19] |
vedlnost vyhledati. ltem. V pokuté osob nepfijímati.
|
---|
[20] |
|
---|
[21] |
Má pilně znamenati s kterou příčinou neb osobou chce
|
---|
[22] |
se souditi. Jestli osoba z Jednoty v poslušenství stojící, nemá
|
---|
[23] |
se před světskými s ní souditi; ale domácími má ohledán
|
---|
[24] |
býti. Item. Jestli osoba svárlivá a on netrpělivý a nepokojný,
|
---|
[25] |
a k tomu nemáli koho, aby zaň vedl spravedlnost, a aniž ji-
|
---|
[26] |
stoty spravedlnosti má ale pochybení, má soudu nechati a ne-
|
---|
[27] |
pohánéti k soudu. Také můželi se přátelsky smluviti a konec sobě
|
---|
[28] |
učiniti, nemá k soudu táhnouti, aneb jsa k soudu tažen, můž-li
|
---|
[29] |
k témuž přijítí; můž toho pokusiti; pakli nemůž, má doma
|
---|
[30] |
ohledán býti. A jestli jistá věc spravedlivá a znamenitá, bez
|
---|
[31] |
niZto nedostek znamenitý mělby míti neb veň padnouti, sluší
|
---|
[32] |
se k ohledání soudu dáti s zachováním pokory, tichosti, po-
|
---|
[33] |
volnosti, s trpělivosti, bez hanění a utrhání, i pomsty i pohrů-
|
---|
[34] |
žek, s zachováním milosti pracně, by měl i křivě odsouzen
|
---|
[35] |
býti. Pakli jest o věc ač spravedlivou však zbytečnou, bez
|
---|
[36] |
níž dobře býti můž, nemá se souditi a nesnáze a nepokoje
|
---|
[37] |
strojiti, ale doma ohledán jsa od zprávcův, máli pravdu a co
|
---|
[38] |
pro ni &koduje, má to na poklad vloZiti. A poněvadž to má
|
---|
[39] |
při svém činiti, i ovšem při cizym. Item. Ze zlosti a z pomsty
|
---|
[40] |
nemá poháněti, a pohnán jsa, nemá zlym za zlé odplacovati,
|
---|
[41] |
ani zlořečiti a před soudci se svářití a hanéti, a potom se
|
---|
[42] |
mstiti. Item. Žádný by neměl jítí k soudu, leč z nuzné
|
---|
[43] |
potřeby, bez níž býti nemůž. A byt i nuzná věc byla, ne
|
---|