[1] |
81
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Nejprv držal, že nemá žádným obyčejem býti činěna jako
|
---|
[4] |
věc nekřesťanská. V tom jeho Jednota opravuje, totiž kdyžby
|
---|
[5] |
člověk, varuje se vší nepravosti i nespravedlnosti, úmysl měl
|
---|
[6] |
sprostný pravdu mysliti, mluviti, i činiti spravedlnost, a nežá-
|
---|
[7] |
dal přísahy ani k ní nutil, ale jsa od toho, jenž v Jednotě
|
---|
[8] |
neni, nucen, aby vzýváním jmena Božího na vědomi pře té
|
---|
[9] |
potvrdil neb úmysla, kdožby to učinil s vážností soudu a
|
---|
[10] |
v pravdě a v spravedlnosti, žeby tím nerušil řečí Božích.
|
---|
[11] |
|
---|
[12] |
Zdá se, že měl nedostatek a že výš smyslil o trpělivosti
|
---|
[13] |
než slušelo, původ maje od jiných řečí i z písem.
|
---|
[14] |
Pri tom slovu — nezprotiviti se zlćmu — Jednota jej opra-
|
---|
[15] |
vuje, že to prvotně lidu obecnému Kristus mluvil, jenž nemají
|
---|
[16] |
úřadův mocí světa. Potom že ani úředníkům sluší ze zlosti neb
|
---|
[17] |
jiné nezřízené žádosti, a ovšem v při své zlému útrpnému se
|
---|
[18] |
zprotiviti, a že se člověk může 1 má hříchu a nepravosti zpro-
|
---|
[19] |
tiviti i trestání učiniti slovem i skutkem nad těmi, jenž pod
|
---|
[20] |
ně slušejí zachovávajíc milování a trpělivost. A neućinili, zle
|
---|
[21] |
učiní. A to trestání aby činěno bylo úmyslem prospěchu
|
---|
[22] |
bližních bez úmysla pomsty neb jiných zlých žádosti.
|
---|
[23] |
Také ta psaní časem a osobami i příčinami mají vymlu-
|
---|
[24] |
vena býti, a nemají ta psaní pro nedostatky některé lehčena
|
---|
[25] |
býti; ale podle smyslu víry obecné křesťanské a písem sva-
|
---|
[26] |
tých a Jednoty držána pro mnohé pravdy v nich svědčené a
|
---|
[27] |
trvajici. Ani se sluší báti, by kdo mohl tím neb jiným proti
|
---|
[28] |
smyslu Jednoty v Jednotě čeleti; neb i všichni jsou v Jednotě
|
---|
[29] |
poddäni Jednotě, soudu i opatření. A ti jenž vně jsou, ni-
|
---|
[30] |
čímž sobě neprospějí ani tím, leč zase dověrnost míti budou,
|
---|
[31] |
a domácí dověrností a poslušenstvím.
|
---|
[32] |
Leta Páně tisícího čtyřstého devadesátého devátého o moci
|
---|
[33] |
|
---|
[34] |
O moci světské podle předešlých úsudkův také jsme po-
|
---|
[35] |
tvrdili, že jí mezi sebou místo dáváme, aby ti páni nebo úřed-
|
---|
[36] |
nici, konšelé nebo rychtáři, kteřížby z hodných příčin v tom
|
---|
[37] |
byli a ujiti toho nemohli, kdyžby se hříchův jiných varovali,
|
---|
[38] |
jichž všichni z povinnosti utikati dlužní jsou, a žeby moci
|
---|
[39] |
užívali řádně, jakž jest od Boha k kterému konci zřízena, že
|
---|
[40] |
se takovým mezi námi místo dává.
|
---|