81
0 přísaze.
Nejprv držal, že nemá žádným obyčejem býti činěna jako
věc nekřesťanská. V tom jeho Jednota opravuje, totiž kdyžby
člověk, varuje se vší nepravosti i nespravedlnosti, úmysl měl
sprostný pravdu mysliti, mluviti, i činiti spravedlnost, a nežá-
dal přísahy ani k ní nutil, ale jsa od toho, jenž v Jednotě
neni, nucen, aby vzýváním jmena Božího na vědomi pře té
potvrdil neb úmysla, kdožby to učinil s vážností soudu a
v pravdě a v spravedlnosti, žeby tím nerušil řečí Božích.
0 trpělivosti s milostí.
Zdá se, že měl nedostatek a že výš smyslil o trpělivosti
než slušelo, původ maje od jiných řečí i z písem.
Pri tom slovu — nezprotiviti se zlćmu — Jednota jej opra-
vuje, že to prvotně lidu obecnému Kristus mluvil, jenž nemají
úřadův mocí světa. Potom že ani úředníkům sluší ze zlosti neb
jiné nezřízené žádosti, a ovšem v při své zlému útrpnému se
zprotiviti, a že se člověk může 1 má hříchu a nepravosti zpro-
tiviti i trestání učiniti slovem i skutkem nad těmi, jenž pod
ně slušejí zachovávajíc milování a trpělivost. A neućinili, zle
učiní. A to trestání aby činěno bylo úmyslem prospěchu
bližních bez úmysla pomsty neb jiných zlých žádosti.
Také ta psaní časem a osobami i příčinami mají vymlu-
vena býti, a nemají ta psaní pro nedostatky některé lehčena
býti; ale podle smyslu víry obecné křesťanské a písem sva-
tých a Jednoty držána pro mnohé pravdy v nich svědčené a
trvajici. Ani se sluší báti, by kdo mohl tím neb jiným proti
smyslu Jednoty v Jednotě čeleti; neb i všichni jsou v Jednotě
poddäni Jednotě, soudu i opatření. A ti jenž vně jsou, ni-
čímž sobě neprospějí ani tím, leč zase dověrnost míti budou,
a domácí dověrností a poslušenstvím.
Leta Páně tisícího čtyřstého devadesátého devátého o moci
svétske zistano takto.
O moci světské podle předešlých úsudkův také jsme po-
tvrdili, že jí mezi sebou místo dáváme, aby ti páni nebo úřed-
nici, konšelé nebo rychtáři, kteřížby z hodných příčin v tom
byli a ujiti toho nemohli, kdyžby se hříchův jiných varovali,
jichž všichni z povinnosti utikati dlužní jsou, a žeby moci
užívali řádně, jakž jest od Boha k kterému konci zřízena, že
se takovým mezi námi místo dává.
