Facsimile Lines

1081

Page

[1]	19
[2]	aby to rozvázání v nebi bylo. A potom promluvením k kající-
[3]	mu: smiluj se Bůh Otec nad tebou v Kristu Ježíši, a račiž odpu-
[4]	šténí v něm skrze Ducha svého učiniti a moci přidati, k vůli
[5]	své se ostříhati. A já tě mocí mně svěřenou v poselství Kri-
[6]	sta Ježíše rozvazuji od svazku, v kterýžs všel v té naději, že
[7]	tě Bůh Otec v Kristu JeZisi, v Duchu svatém rozvazuje a pří-
[8]	jímá zase k milosti v obnovené úmluvě svědectví poselství
[9]	svého ve jmeno Otce, i Syna, i Ducha svatého. Amen. Jdiž
[10]	v pokoji a nechtějž více hřešiti. A prvé než k svátosti při-
[11]	stoupí, za zjevný hřích má pokoru ukázati, pakli jest tajný,
[12]	tedy sám kněz zaň tajně a potom posluhováním posvátně roz-
[13]	vázati.
[14]	Forma od Pána Krista vydaná. Odpouštějí se tobě
[15]	hříchové tvojí, jdiž v pokoji a nechtějž více hřešiti, af se tobě
[16]	něco horšího nepfihodi.
[17]	Leta Páně 1504 toto souzeno jest. Proč lidé naděje
[18]	vůbec nepožívají? I vidělo se toho času proto, že pro nedo-
[19]	statky strany zprávcův, že když se neslouží zřízeně, podle
[20]	úmluv Božích s lidmi a slibův jeho, na kterýchž věcech vla-
[21]	stně záleží naděje budoucí milosti a pravdy v Kristu, že bude dána.
[22]	Strany pak lidu nedostatek někdy bývá strany dověrno-
[23]	sti, poslušenství a svědomí, a pravdy úmluvy Boží neostříhání,
[24]	v kteréžkoli věci se nadíti sluší. Dosti zdá se lidem, věrným
[25]	zprávcům věřiti a na jich ubezpečení ctnostně spolehnouti,
[26]	když ve všem jim bylby člověk zjeven sprostně.
[27]	Z sněmu jiného. Výše držeti o opravení lidském, jest
[28]	příčina pochybování o sobě při naději, a že milostí Boží ne-
[29]	mnějí býti, když takové nečijí, jakž o ní smýšlí. A ztoho také
[30]	všecka provinění blížních svých nesnáz nesou, když za to mají,
[31]	žeby toho nemělo býti, a ztoho i nezbytedlní. Ale poznati, co
[32]	jest člověk a kterak malé jest jeho opravení v moudrosti i
[33]	v moci, jest příčina ponížení, že tak zkaženého umínil ještě i
[34]	s tím Bůh spasiti v Kristu. A že v tom nalézaje se, má čeho
[35]	vděčen býti od Boha. A z toho jest příčina snášeti jiné a sna-
[36]	dně jich viny odpouštěti a nemilostivě jich nesouditi, ovšem
[37]	nepotupovati. Neb v tom jest skutečné zákona Božího plnění,
[38]	a přikázaní Božího ostříhání, aby chtěl vše činiti; což Bůh
[39]	chce od něho činěno míti a činil, což ví a můž. A podle zří-
[40]	zení Božího aby se k tomu poddal, aby chtěl odlidí přijímati
[41]	naučení, výstrahy i trestání, a opravoval neb opraviti chtěl
[42]	viny, kteréž poznává pokorně; zvlášť o kterýchžby se mohl
[43]	domněti nejblíže, že jemu věrně a právě podle Boha radiliby,
[44]	a že oni jsou ti, o kterýchž Pán Ježíš dí: Kdo vás slyší, mne
[45]	slyší. Kdož to do sebe mají, ti víry živé a lásky k Bohu i
[46]	k lidem dokazují, by písem málo svědomi byli; neb jsou jich

Text view • Facsimile