Facsimile Lines

1081

Page

[1]	35
[2]	k nému pfiél, skrzeli Boha toliko zjevenim aneb divem
[3]	nějakým, cili skrze kněží, s kterými jsme se oddělili; na
[4]	tom jsme zůstali společně, aby vyznáváno bylo v po-
[5]	čtu vydávání, že ač věříme, že prvotně z Boha, z hnutí a
[6]	z vůle milosti Boží; však podle zřízení jeho také z zvolení
[7]	obce věrných, sebraných, z kněží i z lidu obecného osob hod-
[8]	ných, jakož v listech bratrských zapsáno. A skrze kněze řím-
[9]	ského svěcení, na biskupství zvoleného i potvrzeného, stalo se
[10]	těch, kteréž obec zvolila, s modlitbami a s posty potvrzení na
[11]	kněžství i na biskupství. Neb za první cirkve týž a jeden
[12]	ouřad byl, a nebylo rozdílu mezi knězem a biskupem; neb
[13]	dvůj řád toliko byl, jeden biskupův a druhý jahnův. A že
[14]	to možné jest podle zákona Božího zvlášt v nouzi, toho důvo-
[15]	dové jinde psání jsou. A tak püvod knézstvi strany podstaty
[16]	víry 1 pravdy její, lásky i úmysla upřímého pro spasení své
[17]	i bliźnich jest v pravdě z Boha Otce a z Krista Ježíše i
[18]	z Ducha svatého pošlý a všelijak zkušený i potvrzený.
[19]	Strany pak zevnitřní služebnosti jest z zvolení kněží s obec-
[20]	ným lidem a z potvrzení skrze kněze římského svěcení, na to
[21]	zvoleného 1 potvrzeného. A ztoho důvodně jest z církve svaté.
[22]	Proč původ kněžství vzat z posloužení kněze římského.
[23]	Aby kněžství římské očištěné od bludův smysla i úmysla
[24]	i od požívání zlého v Jednotě naší nebylo potupováno a za
[25]	nic váženo. A ku poznání toho má pilně při římské církvi
[26]	rozeznáno býti, co v sobě dobrého má, a co s přimíšením, a
[27]	co zhola zlého. Dobré na prosto v sobě, jako vyznání víry
[28]	dvanácti článkův, písma svatá v samém textu znamenaná, vy-
[29]	volené mnohé Boží, vůli dobrou mající i žádost i svaté ctnosti.
[30]	Zhola pak věci zlé jsou: Jako hříchové smrtedlní, žádosti
[31]	tělesné, marnosti světské, a skutkové zlí proti víře, lásce i
[32]	naději, a bludové proti víře i proti zřízenému spasení ne-
[33]	ustupné bránění. \|
[34]	S pfimifenim pak jsou: jako řád, moc, ouřadové, svátosti,
[35]	výkladové písma, concilia a ustanovení, obyčejové, tvárnosti
[36]	atd., při nichž kYivi oumyslové se pfimisili a poru&ili i poru-
[37]	šují svrchu jmenované věci, aby odtud jmena ty věci brala
[38]	jiná. A že svatý Pavel dí: kdož se očistí od těch věcí, budet
[39]	osudím vzácným Páně. A Pán Bůh dí: očistte se, jenž nosíte
[40]	osudí Páně,
[41]	Protož známo buď, že od prvních věcí dobrých na prosto
[42]	jsme neodstoupili, ale k pravdě jich opuštěné přistoupili a
[43]	у ní jsme i úmysl máme se všemi křesfany býti v jednotě jedno.
[44]	8

Text view • Facsimile