EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
287

[2]
diti ma. Jejich způsob oznámili nám že takový jest. Když
[3]
potřebují seniora neb conseniora (nebo každý senior toliko je-
[4]
dnoho conseniora ), tedy praví každý při synodu zdání
[5]
své, koho ktéto práci spůsobného býti soudí. A na koho hla-
[6]
sové padají, toho hned aby to k sobě přijal požádají, a když
[7]
přijme v shromáždění potom jej ordinují. Pakliby na dva neb
[8]
na tři hlasové padali, tu dadouc kompetentům vystoupení, te-
[9]
prva, co kdo za rationes , proč by tomu raději než onomu
[10]
svěřen býti měl ten ouřad, pilně uvažují, a kdo více hlasů
[11]
předce , tomu jej svěřují. Toho však v agendě položeno
[12]
není proto, aby se kteréhokoliv způsobu užívati mohlo bez
[13]
zrušení jednomyslnosti. Třetí věc, kterouž na nás míti chtěli,
[14]
a kteréZ sme nesvolili, byla akolutäm a jahnům aby nebyla
[15]
kazatelnice poustina, ale aby kázání svá konali jakožto uče-
[16]
dlníci ještě při pulpitu, a kazatedlnice zůstávala kněžím, ja-
[17]
kožto pro rozdíl povolání, tak i pro uctivost k slovu Božímu,
[18]
když se plnou mocí jako z místa Božího mluví. Toho sme k uvá-
[19]
žení starších Jednoty (poručeno nic o tom neměvše) zanechali.

[20]
8. Artikul osmý naší instrukcí k tomu směřoval, aby po-
[21]
litický regiment k zprávě církevní míšín nebyl, to jest aby
[22]
při synodních jednáních politici nebývali, ale to v moci star-
[23]
ších zůstávalo. Ale tu na odpor nám tuze vstoupili všickni
[24]
panstvo i kněží. Předně tím, že Aron a Mojžíš spolu dělati
[25]
mají a že nikdež příkladu (ani v starém ani v novém zákoně)
[26]
nemáme, aby kněží sami bez rady a pomoci předních v lidu
[27]
(buď že vrchnost byla, neb zvolení starší zboru) jáké zprávy
[28]
se ujímali. Apoštolové v Jeruzalemě že žádného nedrželi sně-
[29]
mu, aby nezavolali buď celého zboru, neb aspoň starších k radě
[30]
a pomoci (Skut. 1, 15 a 6, 2 a 15, 6). Potom když Pán Bůh
[31]
církvi vrchnosti věřící dal, že císařové a králové s pomocí
[32]
biskupi snémy drzivali, nybrź papež ačkoli sobě téměř vše-
[33]
cku moc osobil, však vždy ne bez přítomnosti vrchností svět-
[34]
ských aneb vyslaných jejich concilia svá držívá. Pročbychom
[35]
tedy my vrchnostem to, co jim Bůh dal; pěstounství církve
[36]
z rukou bráti měli? Redeno, Ze ne pěstounství ale dotýkání
[37]
se zprávy církevní. Odpovědína, že oni se nedotýkají žádné
[38]
církevní práce, než toliko, jak se koná, k tomu přihlídají po-
[39]
dle poručení a vyměření Božího, nepřekážejíce tím služební-
[40]
kům Božím ale pomahajíce, aby se i bezpečně na synody
[41]
shromáždovati, i tam zůstávati a pracovati, i potom to, co se
[42]
kdy usoudí, k skutku vésti mohli. Bývá-li kdy zpráva jaká
[43]
samých kněží se dotýkající, do těch že oni nenahlídají, ale
[44]
starším a kněžím samým k zpravování toho nechávají. A tu
[45]
nás onino kněží prositi začali, abychom jim přímluvami svými
[46]
patrona nekazili, a z toho na synodích bývání a díla Božího


Text viewFacsimile