287
diti ma. Jejich způsob oznámili nám že takový jest. Když
potřebují seniora neb conseniora (nebo každý senior toliko je-
dnoho conseniora má), tedy praví každý při synodu zdání
své, koho ktéto práci spůsobného býti soudí. A na koho hla-
sové padají, toho hned aby to k sobě přijal požádají, a když
přijme v shromáždění potom jej ordinují. Pakliby na dva neb
na tři hlasové padali, tu dadouc kompetentům vystoupení, te-
prva, co kdo za rationes má, proč by tomu raději než onomu
svěřen býti měl ten ouřad, pilně uvažují, a kdo více hlasů
předce má, tomu jej svěřují. Toho však v agendě položeno
není proto, aby se kteréhokoliv způsobu užívati mohlo bez
zrušení jednomyslnosti. Třetí věc, kterouž na nás míti chtěli,
a kteréZ sme nesvolili, byla akolutäm a jahnům aby nebyla
kazatelnice poustina, ale aby kázání svá konali jakožto uče-
dlníci ještě při pulpitu, a kazatedlnice zůstávala kněžím, ja-
kožto pro rozdíl povolání, tak i pro uctivost k slovu Božímu,
když se plnou mocí jako z místa Božího mluví. Toho sme k uvá-
žení starších Jednoty (poručeno nic o tom neměvše) zanechali.
8. Artikul osmý naší instrukcí k tomu směřoval, aby po-
litický regiment k zprávě církevní míšín nebyl, to jest aby
při synodních jednáních politici nebývali, ale to v moci star-
ších zůstávalo. Ale tu na odpor nám tuze vstoupili všickni
panstvo i kněží. Předně tím, že Aron a Mojžíš spolu dělati
mají a že nikdež příkladu (ani v starém ani v novém zákoně)
nemáme, aby kněží sami bez rady a pomoci předních v lidu
(buď že vrchnost byla, neb zvolení starší zboru) jáké zprávy
se ujímali. Apoštolové v Jeruzalemě že žádného nedrželi sně-
mu, aby nezavolali buď celého zboru, neb aspoň starších k radě
a pomoci (Skut. 1, 15 a 6, 2 a 15, 6). Potom když Pán Bůh
církvi vrchnosti věřící dal, že císařové a králové s pomocí
biskupi snémy drzivali, nybrź papež ačkoli sobě téměř vše-
cku moc osobil, však vždy ne bez přítomnosti vrchností svět-
ských aneb vyslaných jejich concilia svá držívá. Pročbychom
tedy my vrchnostem to, co jim Bůh dal; pěstounství církve
z rukou bráti měli? Redeno, Ze ne pěstounství ale dotýkání
se zprávy církevní. Odpovědína, že oni se nedotýkají žádné
církevní práce, než toliko, jak se koná, k tomu přihlídají po-
dle poručení a vyměření Božího, nepřekážejíce tím služební-
kům Božím ale pomahajíce, aby se i bezpečně na synody
shromáždovati, i tam zůstávati a pracovati, i potom to, co se
kdy usoudí, k skutku vésti mohli. Bývá-li kdy zpráva jaká
samých kněží se dotýkající, do těch že oni nenahlídají, ale
starším a kněžím samým k zpravování toho nechávají. A tu
nás onino kněží prositi začali, abychom jim přímluvami svými
patrona nekazili, a z toho na synodích bývání a díla Božího
