EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
238

[2]
2. Poněvadž svatý Petr křtu svatému přisvědčuje spasení.
[3]
1. Petr 3. A svatý Pavel Tit. 3. podle milosrdenství svého
[4]
spasil nás skrze obmytí druhého narození. Podle čehož před-
[5]
kové naši to v agendě křtové také vyznali a položili, že ditky
[6]
nemohou spasení odsuzovány býti, ale že se ono také k nim
[7]
nepochybně vztahuje. Jestliže pak spasení nemohou odsuzovány
[8]
býti, jakž je kdo víry odsoudí?

[9]
3. Také apoštol svědčí, že bez víry nelze se libiti Bohu.
[10]
Ditky pak že se jemu líbí, zjevným příkladem Pán toho potvrdil
[11]
a objímal je, království jim přivlastňoval. A jakož ony obcují
[12]
tělu a krvi, i on přioučastnil se k nim, pro se narodil,
[13]
umřel i z mrtvých vstal, miléť jsou jemu a líbíce se víru mají.

[14]
4. Vyznáváme také i s předky našimi, že Pán Bůh v či-
[15]
nech svých a skutcích divných jest svobodný a nesvázaný,
[16]
aby dary své dával kdy a kterým chce, jakož rozumu došlým
[17]
tak i malým. Cehož i zjevní důvodové při Jakubovi a Janovi
[18]
Křtiteli. Onoho vyvolil v životě matky, a tento poznal spasitele
[19]
a plesal mu, nevida ho zrakem zevnitřním těšil se z něho. Což
[20]
vše nebylo bez víry toho daru zvláštního a díla Ducha svatého.

[21]
Jest i to pfejisté, Ze véci, kterychZ nám Bůh podává a
[22]
poskytá, v slovu i v svátostech béřeme a přijímáme je věrou.
[23]
Máht tedy dítě te bráti a přijímati, čehož mu Kristus v své
[24]
služebnosti podává, musíť míti ten dar, jimZ to béfe. Jinak
[25]
prázdné a zbavené toho, anižby křtu přijímalo než rodičové.
[26]
A dítky v mladosti věku pokřtěné jsúc nebraly by samy
[27]
milosti a pravdy, a tak by bez z světa schazely. Nenit
[28]
tedy to na lidech víru někomu chovati, ji sobě vzíti a potom
[29]
mu ji dáti neb vrátiti v letech dospělých; Bůh dárce toho jest,
[30]
komuž ji , ten ji .

[31]
e ony pak víry vyznávati nemohou, tímť to nemůže
[32]
kaženo býti, že daru jejího prázdny jsou. Tento smysl usou-
[33]
zený v jiné služebníky i v lid uvoditi máme, a i v confessí
[34]
latinské o tom svétle poloZiti.

[35]
Toto Ze se nestalo, příčiny v to hodné v kročily. Nebo když
[36]
confessí do Wittemberka sme s tím opravením odeslali, ti kte-
[37]
říž tam jsou a dobrého nám přejí, radu dali, abychom s tim
[38]
de materia disputabili nekvapili, že dosti jest na tom, když
[39]
my tomu svědectví dáváme, že dítky jsou z počtu lidu Bo-
[40]
žího, k nimž zaslíbení Boží také přináležejí.

[41]
Synod v Slavkově, téhož leta 1572 ve čtvrtek po svatém
[42]
Matěji apoštolu Páně.

[43]
O trestání vrchností.

[44]
O trestání vrchností, kteříž Bratřími jsou, jaká potřeba
[45]
zvláštní rady. Zdaž Bůh v slovu svém jinou cestu neb svo-


Text viewFacsimile