[1] |
|
---|
[2] |
dnotě máme, a mnohem bezpečněji, ješto poně tamto hrozné
|
---|
[3] |
některým jest nebezpečenství, a již se na ně číhá.
|
---|
[4] |
Jestliže pak této naší nynější žádosti a prosby přijíti a
|
---|
[5] |
uslyseti nebudete chtiti, ale tak naší věrností a poniżenosti
|
---|
[6] |
pohrdnete, tedy již nám nemějte za zlé. Myť Pánu Bohu,
|
---|
[7] |
Jednotě a dušem i svědomím našim věrnost zachovati úmysl
|
---|
[8] |
pevný a stálý majíce, to což na místo naše náleží, podle po-
|
---|
[9] |
vinnosti naší učiniti a činiti: musíme, i nyní hned skrze toho
|
---|
[10] |
vyslaného našeho, i potom všickni spolu, když toho čas přijde.
|
---|
[11] |
S tímto vám se nyní ohlášením a opověděním, že tím vším,
|
---|
[12] |
což jste vy i již učinili a učiníte, anebo více byste činili, žá-
|
---|
[13] |
dnému se v svych predsevzetich upamatovati nedadouce, ale
|
---|
[14] |
všemi pohrdajíce, i což my z místa svého činíme a činiti bu-
|
---|
[15] |
deme, vinni před Bohem, Jednotou i přede všemi pobožnými
|
---|
[16] |
a věrnými lidmi býti nechceme. Vy vězte, jak tím Bůh a
|
---|
[17] |
pravda jeho svatá v Jednotě poctěna bude, i dobrá vaše povést
|
---|
[18] |
a jmeno poctivé ozdobeno. Myť věříme, a na tom se beze
|
---|
[19] |
všeho pochybování bezpečíme, žeť naší věrnosti, upřímnosti a
|
---|
[20] |
sprostnosti Pán Bůh i svědectví časem svým dá, a tomuto se
|
---|
[21] |
doufanlivému, ode vší všetečnosti a nevážnosti vzdálenému
|
---|
[22] |
opovážení žehnati bude; poněvadž k tomu ničímž jiným než
|
---|
[23] |
samou Boží bázní a žádostí věrnou dobrého svédomíi zachováni,
|
---|
[24] |
vedeni a nuceni i přinuceni jsme. V čemž se, když toho čas
|
---|
[25] |
přijde, tu kdež místo takových věcí jest, svobodně ohlásiti před
|
---|
[26] |
každým svědomím lidským hotovi jsme a bohdá budeme.
|
---|
[27] |
Pak-li tuto naši pokornou žádost přijmouce uslyšíte a na-
|
---|
[28] |
Inite, (k čemuž aby Pán Bůh duchem svým ducha vašeho na-
|
---|
[29] |
lonil, milosti jeho svaté prosíme, a což by nám velmi vděčné
|
---|
[30] |
a potčšitedlné bylo,) tehdy vás skrze tohoto spolubratra
|
---|
[31] |
k vám vyslaného ještě za jednu věc snažně a důvěrně pro-
|
---|
[32] |
síme, totiž abyšte vrchnosti světa, skrze niž Pán Bůh i vás
|
---|
[33] |
v pokoji tomto časném a tělesném chová a ochraňuje, větší
|
---|
[34] |
svobody sobě přivažčivě osobovanim nedraźdili, ale na tom
|
---|
[35] |
nyní (do času a vůle Boží), což máte, na čež se vrchnost jako
|
---|
[36] |
skrze prsty dívá, přestávali a toho užívali. Tak věříme, Ze
|
---|
[37] |
první žádost naši uslyšeli byšte, i v této také nás neosly&ite.
|
---|
[38] |
Neboť se tak nadějeme, a svědomí naše nám tak před Bohem
|
---|
[39] |
svědčí, že jakž první prosba tak i tato spravedlivá a svatá
|
---|
[40] |
jest, i hodná toho, abyšte ji skutkem vyplnili.
|
---|
[41] |
Tof jest suma tohoto našeho k vám poselství, kteréž Bra-
|
---|
[42] |
tru tomuto od nás k skutečnému vykonání jest poručeno. A
|
---|
[43] |
s tím vás Pánu Bohu a jeho svatému opatrování jako i sami
|
---|
[44] |
|
---|
[45] |
Vám známí a na vás na svých modlitbách
|
---|
[46] |
vždycky pamětliví Bratří starší ouzké rady.
|
---|