EN | ES |

Facsimile Lines

1071


< Page >

[1]
28

[2]
Jinou příčinou, tajnou a přece zjevnou, která vystevníkum
[3]
úplně dostačovala, naznačil rytíř sám závojem. který vlál kolem
[4]
peří na helmě; byla to služba milované pani, vrowen dienst.
[5]
Již v listině z r. 1287 mluví Jan o ženě a dětech, ale to dle
[6]
názoru třináctého století nevadilo pranic nejen vzplanoutí láskou
[7]
k jiné dámě to prý i v jiných stoletích se stávalo , než
[8]
i veřejně se k tomu přiznávati a na své věrnosti a poslušnosti
[9]
k této milence si zakládati. Sloužil-li rytíř věrně a zamlčel-li
[10]
jméno paní své, nemalá byla jeho sláva a přáli mu všeho štěstí
[11]
v lásce. S výkonem Janovým mohla sebe vznešenější dáma
[12]
býti spokojena; po zemích kolika pánů leskl se slávou její
[13]
závoj a oděv, který sama vyšila! Kdo byla, nemůžeme ovšem
[14]
ani vzdáleně uhodnouti, jako asi jen málo vrstevníků ji znalo,
[15]
byla to snad česká královna, mladá, krásná Juta, sama?

[16]
Dobrodružnou cestu můžeme dobře si představiti, hlavně
[17]
dle podobné jízdy Ulricha z Lichtensteinu !). Rytir, než se vydal
[18]
na cestu, ohlásil ji listy poslanými do všech krajin, jichż se
[19]
chtél dotknouti. V nich oznámil, kdy vyjede, kde v který den
[20]
bude a kde každý rytíř bude moci s ním kláti. Pii tom slíbil
[21]
zajisté odměnu (snad prsten) tomu, kdo by oštěp na něm zlomil
[22]
a určil pokutu, které se musil podrobiti ten, koho by sbodl
[23]
s koně.

[24]
Tato pokuta byla mírna, Ulrich žádal jen. aby se pora-
[25]
zeny rytíř klonil na čtyři: strany světa ke cti pani. Dojel-li
[26]
určeného místa nalezl tam rytířstvo z okolí, v odění turna-
[27]
jovém a v četném shromáždění ; odpočinuv si nebo přenocovav,
[28]
dal se odíti a vyjel na pole, kdež se klání mělo diti.

[29]
Byl-li unaven nebo nechtél-li již nikdo kláti, uspořádá-
[30]
vali rytíři ctnému rytíři dámskému (vrowen ritter) na počesť
[31]
kol nebo kolbu. Tu se seradili ve dve cety jako při turnaji,
[32]
jen že byli bez odění a ozbrojení hlavně štíty a lehkými oštěpy. *)

[33]

[34]
1) Tuto vypsal mimo jiné též V. Nebeský v ČČ. Mus. 1854. dle
[35]
Ulrichova vlastniho vypravovàni v bàsni Vrowen dienst nazvané, se zby-
[36]
tečným mravním rozhořčením.

[37]
2) Že v kolbě nebylo zbraně k vážnému boji potřebné, dosvěd-
[38]
čuje výslovně Štítný (Vyb. I 738); v turnaji byly zbraně tytéz jako
[39]
v boji, byly však tupé. Srv. o těchto věcech Schultz, Hofisches Leben,
[40]
IT. Band; Niedner, Das deutsche Turnier im 12. u. 13. Jahrh. (Berlin
[41]
1881); Knieschek v Mittheilungen, XXV, 191—150.


Text viewFacsimile