[1] |
|
---|
[2] |
geleisieret kom ritterlichen af den sant won Bélôle Anscho-
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
Ve svych epithetech jevi Heinrich zároveň objem a ob-
|
---|
[5] |
mezenost názorů rytířských: pochvalny titul jest zz//07 13,
|
---|
[6] |
doprovázený opyčejně jménem přídavným jako gu i5. 23%,
|
---|
[7] |
938, 987, diz erwelź 199, 213, üz erkora 251. lobesam: 285. 266:
|
---|
[8] |
všechno krásné jest re/lerlich, jako werdikeit 29. 179. 237.
|
---|
[9] |
313. tat 39, 303, 311, mat 68, 214, site 138, schiu 159,
|
---|
[10] |
êre 169, 245, tjuste 226, pris 269, 319, were 279, 301 ; ancbo
|
---|
[11] |
dèje se to r://erlichen — komen 59, 183, sich swanc 111, bant
|
---|
[12] |
127. geleisieret 211, geschühet 66, gecleit 99, gesehen 186, zieren
|
---|
[13] |
197, ruste 203: ruferschaft je rytitstvo zemé 3, ancbo poci-
|
---|
[14] |
nani rytířské 8, 17, 20, 25, 37 193, der ritterscheite phat. —
|
---|
[15] |
Ale vedle těchto slov užívá též celé zásoby starší epiky. užívá
|
---|
[16] |
slov: œigant 62, T3, 98, 128, 232, 258, rec &e 35, hell patnáct-
|
---|
[17] |
krat, degen 126, 189, 277, gasź 47, 56, 75, 158, 183, 206, 255,
|
---|
[18] |
263, cdel barn 64, herre tfinactkrate ; jmen podle národnosti
|
---|
[19] |
der Béherm 248, 253, 268, der Walke 252, 207, Franzers
|
---|
[20] |
248; jednou użiva pfirovnani der niwe Parzival 168. Z pii-
|
---|
[21] |
davnych jmen a adverbii miluje rica, hérlich prislich, wunnenc-
|
---|
[22] |
lich, lobebere schöne, türe, a pod; neboť nechce vypravovati
|
---|
[23] |
objektivně, chladně, on je chvalopévec ale chvalopěvec obratný,
|
---|
[24] |
klerý neuráží a neunavuje svými chvalami, nýbrž strhne čte-
|
---|
[25] |
náře tak, Ze podivuje se s ním slavnym cinüm rytirovym.
|
---|
[26] |
Z těchto pozorování vyplývá, že báseň Heinrichova jest
|
---|
[27] |
v jednotlivostech málo rozmanitá, ve chválení svého reka pře-
|
---|
[28] |
hnaná, že však svou komposicí, epickou živostí vypravování,
|
---|
[29] |
tvoří pěkný celek a že mezi básněmi erbovními (pokud ji
|
---|
[30] |
můžeme jim přičítati) zaujímá bezpečně místo první.
|
---|
[31] |
II.
|
---|
[32] |
Piedmótem básné Heinrichovy jest patrné tàz událost, o které
|
---|
[33] |
se zmiňuje Dalimilova kronika 94, 28 (Fontes rer. boh. Ill, 201)
|
---|
[34] |
k roku 1293, těmi slovy:
|
---|
[35] |
"Tehdy pan Jan z Michalovic kole po Rýnu do Pařížč jede,
|
---|
[36] |
tu ctnè právě kláv, tůž cěstů do Čech přijede ').
|
---|
[37] |
|
---|
[38] |
|
---|
[39] |
1) V rukopise Lobkovickém tyto verše scházejí a podobně nej-
|
---|
[40] |
spise v předloze německého rýmovaného překladu, kde nejsou přeloženy.
|
---|
[41] |
V prosaickém překladě (Fontes III, 295) ćteme v kap. 63. po udání
|
---|